(ČB 3/2020) Pokud se pohybujete mezi hudebníky a zajímá vás soudobá česká vážná hudba, znáte možná jméno Karel Janovický. Pokud jste z prostředí knihovnického, není vám možná neznámé jméno Sylva Šimsová.

Poslechněte si článek:

Pro mě a generaci skautů dospívajících v devadesátých letech 20. stol. jsou to ale Joviš a Švestka. Staří manželé, vlastně babička s dědečkem, emigranti, skauti, kteří po revoluci přijížděli do Česka ze svého domova v Londýně a pomáhali tu skauting obnovovat. Spolu se svými vrstevníky a přáteli z mládí, skauty dospívajícími po druhé světové válce, se s obrovskou energií pustili do výchovy a vzdělávání skautského dorostu. A jejich domov v Londýně pro změnu vždy poskytoval útočiště skautům, vyrážejícím po roce 90 do Anglie za studii či za prací. Pokračování textu →

(ČB 3/2020) Hned v úvodu sbírky kázání Ester Čaškové se dozvíme, proč andělé natahují krky. Jednoduše proto, že jsou zvědaví, protože chtějí vědět, co se to děje mezi nebem a zemí, mezi Bohem a člověkem. I já jsem zvědavá a pouštím se do četby jednotlivých kázání dlouholeté farářky, kazatelky a pastýřky dvou typově zcela odlišných sborů, vesnického a velkoměstského.

Poslechněte si článek:

Lákavě vyhlížející kniha nabízí čtenářům 34 kázání na biblické texty, která jsou určena posluchačům v kostele. Čtenář je tak při svém soukromém domácím čtení stále vtahován do sborového společenství, což je pro lidi, kteří se do kostela nedostanou, povzbuzující. Pokračování textu →

(ČB 3/2020) Číst si s dětmi pohádky. Nesporně bohulibá záliba jak pro dětské posluchače, tak pro toho, kdo je zrovna předčítá. O tom, že pohádka (tedy dobrá pohádka) patří k četbě kvalitní, vůbec nemá smysl debatovat. Tím spíš, že náleží právě dětem, na něž se útočí tak neskutečným kvantem odporného nevkusu; rodiče takto aspoň mají v bohaté nabídce růžových koníčků, fialových panenek a zápasníků v kosmických oděvech nějaké pevné body. Bojím se totiž, že pro děti je toho hnusu, měřeno jednotkou objemu, snad ještě víc, než co se valí na nás, dospělé.

Poslechněte si článek:

(ČB 2/2020) Berta von Suttner, rozená v Praze jako Kinská (1843–1916), patří k našim neprávem opomíjeným rodákům. Jako přesvědčená protiválečná bojovnice, souputnice např. Lva Nikolajeviče Tolstého, byla inspirátorka a první nositelka Nobelovy ceny míru (1905). Složte zbraně! je její zřejmě nejvýznamnější román. Popisuje fiktivní autobiografii rakouské šlechtičny Marty von Tilling a odehrává se v rozmezí let 1859–1871. Marta je vrstevnice a svým způsobem „alter ego“ samotné autorky. Pochází z důstojnické rodiny, a tak se také sama vdává za důstojníka. Po brzké smrti prvního muže v bitvě u Solferina (1859) se znovu vdává za vojáka z povolání, který je však přesvědčený pacifista.

Poslechněte si článek: