(ČB 4/2021) Tuhle jsem byl v nemocnici. Od rána jsem čekal na operaci. Nalačno. Nějak nebylo jasné, jestli na mě přijde řada, nebo ne. Pak mi sestřička přišla říci, že mě za chvíli veze na sál. A já jsem jak blbec posílal textovku, co mi mají přivézt. Potom mě už tlačila na posteli do výtahu, překládali mě z lůžka na lůžko, pořád se na něco ptali ohledně anestezie, alergií a tak. A mě jen prošlo hlavou, že bych se vlastně chtěl a měl pomodlit. Nakonec jsem zvládl jen v duchu takovou půl větu za manželku a děti.
POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK