(ČB 7-8/2016) Ústí nad Labem je krajské a univerzitní město. Vlaková trať se vine podél Labe, kolem se majestátně tyčí zalesněné kopce i strmé skalní srázy, na vjezd do města dohlíží z výšin starobylý hrad Střekov. Ve slunném ránu to vypadá na hezký výlet.

Poslechněte si článek:

(ČB 7-8/2016) Na konci května jsem jako zástupce Českobratrské církve evangelické poprvé navštívil setkání Lužických Srbů ve městě Slepo (Schleife), severně od Budyšína. Neděle začala slavnostní bohoslužbou s bohatou luterskou liturgií v pěkném gotickém kostele. Jazyku jsem rozuměl tak z poloviny, nejvíce mne zaujal zpěv sboru v tradičních lidových krojích. Leckteré písně byly nám Čechům známé, ať již ty církevní, které ale máme společné i s Němci, nebo české a moravské lidové s volným překladem do lužické srbštiny. Lidové písně zazněly ještě po společném obědě, při odpoledním setkání v blízkém kulturním centru.

Poslechněte si článek:

(ČB 7-8/2016) V březnu si čtenáři Českého bratra mohli přečíst článek Marty Procházkové o objevu dosud neznámé nejstarší toleranční modlitebny v Praze. Dochovala se v Truhlářské ulici, za novým obchodním centrem Palladium, které nahradilo novogotická Josefská kasárna. Budova je v překvapivě dobrém stavu, chrání ji statut památky a patří hlavnímu městu, které neví, co s ní dělat. Poslední zpráva potvrdila, že v hlavním sále se pod vrstvami mladší malby dochovala klasicistní výzdoba z počátku 19. století, kdy sál sloužil jako modlitebna pro tolerované evangelíky. Martě Procházkové se tak jaksi sama sebou nabídla myšlenka, že by bylo dobré zde zřídit evangelické muzeum. Vědomí o významu takového zařízení v českobratrské církvi bylo již na konci 19. století, avšak nikdy se v potřebné podobě a rozměru nerealizovalo (přestože na myšlence a v malém měřítku i realizaci dlouhodobě pracovala ve Velké Lhotě u Dačic historička a duchovní Eva Melmuková Šašecí).

Poslechněte si článek:

(ČB 7-8/2016) Dnešní doba si potrpí na firemní značky. I v naší církvi se opakovaně vracíme k otázce jejího loga, nejnověji na letošním zasedání synodu. Názory na grafický symbol evangelické církve se ale liší. Někomu by vyhovovalo použití univerzálního křesťanského kříže, jiní si přejí označení charakterizující ČCE. Jedni poukazují na to, že již řadu generací je vžitým a širší veřejnosti známým symbolem evangelické církve kniha s kalichem, ať již v jakémkoliv provedení, jiným tato symbolika připadá překonaná nebo argumentují tím, že moderní požadavky na podobu loga nesplňuje.

Poslechněte si článek: