Archiv pro rubriku: Moje církev

Jak se v minulosti počítal salár

DSC_3712(ČB 7-8/2016) Církve v České republice se po zkušenostech se zásahy státu do svého fungování rozhodly pro úplnou odluku, včetně odbourání finanční závislosti, zavedené v roce 1950. Oproštění od vlivu jiných vnějších autorit bylo zajištěno již v době přípravy necírkevních restitucí, kdy se záměrně upustilo od obnovení původních patronátů. Snaha o odluku byla formálně dovršena přijetím restitučně-odlukového zákona, a dnes se tedy již několikátým rokem nacházíme v přechodném období, během něhož se postupný návrat k samofinancování církve i jejích jednotlivých sborů má uskutečnit.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Multikulturní centrum u Jákobova žebříku

314_1498(ČB 7-8/2016) V minulých dvou číslech jsme navštívili poslední kostely postavené v Čechách po komunistickém puči. Mezi začátkem padesátých let a rokem 1968 nebyl postaven kostel žádný. Podle sociologa Zdeňka Nešpora to má reálné důvody – režim se orientoval více protinábožensky, což se projevilo jak přímými zákazy staveb, tak snižováním státního příspěvku, a to i u církví do té doby preferovaných – CČSH, pravoslavných i ČCE. V šedesátých letech, zejména z ČCE, se ozývaly hlasy odporu a měly nakonec vliv i na to, že se v Kobylisích postavila první církevní stavba. Ve stejné době se realizoval i velmi zajímavý katolický kostel v Senetářově u Brna od architekta Ludvíka Kolka s křížovou cestou Mikuláše Medka.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Jako zrno hořčičné

Bez názvu(ČB 7-8/2016) V roce 1926 se z trnovanského filiálního sboru stal sbor farní. Ordinovaný presbyter Václav Řezníček však 20. května téhož roku zemřel a sbor zůstal po tři roky neobsazen. Díky obětavosti presbyterů však sborový život pokračoval a v květnu 1929 se sboru ujal 26letý farář Eugen Zelený, vyzbrojen studiem teologie v Praze, Paříži a Princetonu (USA). 

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Synod se zabýval dalším životem v církvi

DSC_0490(ČB 6/2016) Druhé zasedání 34. synodu Českobratrské církve evangelické se konalo v  termínu 19.–21. května v Praze. K jednání se sjelo několik desítek volených zástupců (farářů i laiků), aby rozhodovali o dalším životě v církvi. Na programu byly nejen hospodářské, právní, personální či technické záležitosti. Nad všechna jednání vyčnívala touha po dobré správě církve, která následuje Ježíše Krista.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu