(ČB 4/2021) Konfirmována jsem byla před 60 lety. Dodnes mám v paměti, jak důležitá událost to pro mě byla. Příprava na konfirmaci byla obdobím, v němž jsem promýšlela hlavně význam křtu a večeře Páně. Pokřtěna jsem byla jako nemluvně, a konfirmaci jsem tedy vnímala jako osobní přitakání ke křtu. A velmi slavnostní byla skutečnost, že jsem při konfirmaci mohla prvně přistoupit k VP. Viděla jsem u svých rodičů, že je to pro ně významná věc. Cítila jsem, že eucharistie je něco mimořádného, co mě včleňuje do společenství Kristova lidu. Konfirmace byla tedy pro mě důležitá také tím oficiálním přijetím do sboru. Uprostřed necitlivého totalitního systému to bylo místo opravdovosti, svobody a bezpečí.
Lia Valková, bývalá synodní kurátorka ČCE