(ČB 6/2021) Předmanželská příprava představuje důležitý předstupeň před samotným uzavřením církevního sňatku. Zajímalo nás, jaká je praxe při přípravě snoubenců v různých církvích. Oslovili jsme proto jejich zástupce, kterým jsme položili tytéž otázky:

1. Jak předmanželská příprava probíhá, jak dlouho (ideálně) trvá a co je její cíl?
2. Narazíte někdy se snoubenci na nějaký zádrhel? Jak v takovém případě postupujete?
3. Liší se v něčem příprava smíšených párů (tj. je-li jen jeden ze snoubenců člen vaší církve), a pokud ano, jak?
4. Za jaké situace byste odmítli snoubence oddat?
5. Proměňují se nějakým způsobem potřeby či přístup snoubenců ohledně svatební přípravy?

Pokračování textu →

(ČB 6/2021) Podle všeobecné deklarace lidských práv mají plnoleté ženy i plnoletí muži právo uzavírat sňatek a zakládat rodinu bez jakéhokoliv omezení z rasových, národnostních nebo náboženských důvodů. Exogamie neboli výběr manželských partnerů mimo vlastní skupinu je z mnoha důvodů výhodná – brání incestu, který je tabu snad ve všech kulturách, a následné degeneraci, pomáhá překračovat myšlenkové i kulturní hranice a stmelovat společnost.

Pokračování textu →

(ČB 6/2021) Vždycky jsem chtěla za muže faráře, takže to, aby byl věřící, by se docela hodilo…
Marta Sedláčková, farářka ČCE

Společná víra nebo světonázor pojí lidi dohromady a můžou být základem fungujícího vztahu, ale nemyslím si, že by to pro mě byl nějaký rozhodující faktor. V lásce je vztah mezi dvěma lidmi důležitější než jejich vztah k církvi. Vždy mezi nimi bude spousta rozdílů a víra může být jeden z nich, ale láska by přece tyto rozdíly měla překonat. Nesmí ovšem chybět respekt a pochopení k vyznání či přesvědčení partnera. Přijímám toho druhého rozdílům navzdory, nemusí se měnit. Miluji-li, musím být ochoten překonat všechna „ale“.
Jan Kolínský, student

Pokračování textu →