Otázka na tělo: Jak moc je (bylo) pro vás důležité, aby váš partner byl věřící, případně dokonce ze stejné církve?

(ČB 6/2021) Vždycky jsem chtěla za muže faráře, takže to, aby byl věřící, by se docela hodilo…
Marta Sedláčková, farářka ČCE

Společná víra nebo světonázor pojí lidi dohromady a můžou být základem fungujícího vztahu, ale nemyslím si, že by to pro mě byl nějaký rozhodující faktor. V lásce je vztah mezi dvěma lidmi důležitější než jejich vztah k církvi. Vždy mezi nimi bude spousta rozdílů a víra může být jeden z nich, ale láska by přece tyto rozdíly měla překonat. Nesmí ovšem chybět respekt a pochopení k vyznání či přesvědčení partnera. Přijímám toho druhého rozdílům navzdory, nemusí se měnit. Miluji-li, musím být ochoten překonat všechna „ale“.
Jan Kolínský, student

Je pro mě podstatné společné hodnoty, přátele, názory se svou manželkou a dětmi sdílet. Víra je v tomto ohledu neodmyslitelná a naše zakotvení v ČCE podstatné. Manželku jsem našel (nebo spíš ona mne) díky církevním setkáním mládeže a jsem za to vděčný. Myslím, že partnerství lidí z rozdílných prostředí (věřící/nevěřící, rozdílné církve) mohou přinášet celou řadu sporů a nedorozumění jak při společném soužití, tak např. při výchově dětí.
Jan Fencl, kurátor sboru ČCE

Vyrostla jsem v tradiční evangelické rodině a rodiče mi vštěpovali, že partnera pro život je dobré hledat právě v církvi, a raději v protestanském prostředí než u katolíků. Dnes, s odstupem 35 let, však vím, že nejdůležitější pro partnerský vztah není příslušnost k církvi, ale sdílení. Víra v Boha, která se opírá o bázeň Boží se stává sjednocujícím prvkem, roste v čtení Bible, při modlitbách a ve společenství. Když se to podaří, manželství dostává přesah v požehnání pro děti, okolí a sbor. Jít životem společným směrem stojí velké úsilí a zároveň je to velká milost Boží.
Daniela Chladilová, pastorační pracovnice

Vzpomínám si, že v době, kdy jsem si začínal hledat partnerku, to pro mě moc důležité nebylo a rozhodně jsem se v seznamování neomezoval jen na církevní kruhy. Chtěl jsem, abychom spolu hlavně sdíleli některé hodnoty a přístup k životu. Ukázalo se ale, že křesťan takového partnera najde mezi nevěřícími jen obtížně. Dnes si nedokážu představit, že bych víru nemohl se svojí manželkou sdílet. Příslušnost partnerů ke stejné církvi mi připadá praktická, nicméně pro život a předání víry ji nepovažuji za nezbytnou.
Jakub Rozbořil, fyzik a presbyter

Důležité to pro mě je, a pokusím se vám to vysvětlit na příměru pevného provazu. Provaz, který je spleten ze dvou, se snadno rozmotá, ale provaz spletený ze tří je pevný a stálý stejně jako dva lidé (pár) a Bůh.
Natálie Urbánková