(ČB 5/2016)
Vážená paní!
Včera jsem chodil po městě se dvěma základními myšlenkami. Ta první patřila Vám a tou druhou byla záminka k setkání s Vámi. Jedna umocňovala druhou a výsledkem bylo právě ono dlouhé chození. Jelikož jsem záminku nenacházel, obě myšlenky se v podstatě navzájem
Poslechněte si článek:
(ČB 4/2016) Letošní farářský kurz nesl název Svoboda a zodpovědnost. Obsáhlé téma mělo několik podtémat, mě však v programu zaujala především muslimská problematika. Na pořadu byly dvě přednášky, a to Pavla Hoška a Mikuláše Vymětala; večer byla pak příležitost s muslimy i společně rozmlouvat. Přiznám se, že jsem byl z přednášek poněkud otřesen. Očekával jsem totiž hlubší vhled do aktuální
Poslechněte si článek: Pokračování textu
(ČB 4/2016) Vžitý německý výraz Stolperstein lze do češtiny přeložit jako kámen, o který se zakopává. Nápaditých a výmluvných názvů se symbolikou méně či více skrytou však existuje víc. Kameny zmizelých, kameny úrazu (!). A nejen že o kámen zaškobrtnout lze; o kámen se zaškobrtnout má. Nápisem na mosazné destičce na povrchu nám totiž kámen, ve
Poslechněte si článek: Pokračování textu
(ČB 4/2016) Touto větou prý kdysi končilo vyprávění, kterému se také říká radostná zpráva. Pro zvídavé: jde o Markovo evangelium. Může nás zarazit, že radostná zpráva končí nekomunikací a strachem. Uvědomuji si však, jak je to hluboce pravdivé a lidské. Kolik lidských situací končí tím, že spolu lidé nekomunikují, neřeknou si to, co by bylo třeba, protože se bojí, mají strach.
Poslechněte si článek: Pokračování textu