Archiv pro rubriku: Moje církev

Vzdělávání laiků

(ČB 1/2019) V rámci poradních odborů synodní rady pracuje také Komise pro péči o výpomocné kazatele (dále jen Komise). Tato Komise se zabývá hlavně výpomocnými kazateli z řad laiků, kterých je dle momentální evidence v naší církvi 118. Výpomocní kazatelé velmi často slouží při bohoslužbách, ale také při jiných příležitostech, jako jsou pohřby, křty nebo vysluhování svaté večeře Páně.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Kdo je náš. Josef Dvořák, čp.26

(ČB 1/2019) Kaligrafické písmo Josefa Dvořáka, čp. 26, nás utvrdilo, že telecká evangelická komunita nás hodlá mezi sebe přivítat. Takže po Praze a New Yorku máme putovat na Vysočinu do maličkého Telecího? Místo všudypřítomného stínu mrakodrapů a v něm kaleidoskopu proměn věcí i tváří se má rytmus našeho denního života zcela proměnit? Bude to k životu?

Za řádky bratra Dvořáka, jak nám naše neměnná úcta jméno podávala, dnes s odstupem čtu otázku: „Budete s námi?“ Však tak se také ptá Dárce všeho tázání: „Přijímáte mě? Pak také máte přijmout ty, ke kterým jste posláni. Plně a bez výhrad.“

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

V kempu s bandou Amíků

uffda ladies_LI (3)(ČB 12/2018) K dlouhému pobytu v zahraničí se člověk může dostat i naprostou náhodu. Jako se to stalo mně. Jednoho prosincového večera jsem si začala plánovat léto a hned mě trkla do očí nabídka mezinárodního tábora v Rumunsku. Neváhala jsem a hned napsala na oddělení mládeže, že mám zájem a chtěla bych se přihlásit. Jako odpověď mi ale přišla nabídka strávit tři měsíce v kempu v Americe.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Jubilejní lípa na školní zahradě

DSC_0722(ČB 12/2018) K výročí sta let od vzniku Československa zasadili studenti a učitelé Střední zdravotnické školy Evangelické akademie v Brně na školní zahradě lípu s nadějí, že tento český národní strom zahradu zkrášlí a v horkých letních dnech příjemně ochladí. Abychom mohli strom koupit a zasadit, potřebovali jsme jistý obnos peněz, který naše učitelka dějepisu obstarala způsobem, kterým pro myšlenku lecjaké studenty nadchla. A ti pak po celý jeden týden postupně po jednotlivých třídách pekli buchty, koláče, bábovky a další dobroty a o velké přestávce je za pět či deset korun nabízeli k svačině ostatním, včetně učitelů; pochutnala si i paní ředitelka.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu