(ČB 12/2018) Již po pětadvacáté si lidé po celém světě o třetí listopadové neděli připomněli oběti dopravních nehod. V Česku v dálniční kapli u Plzně, u památníku obětem nehod v Praze a o týden později také v evangelickém kostele v Moravské Chrastové. Vzpomenout na ty, kdo zemřeli při dopravních nehodách, a vyjádřit solidaritu s utrpením jejich blízkých a dalších, kdo nesou dlouhodobé dopady neštěstí na silnicích – to jsou hlavní cíle řetězce, kterému nechybí ani duchovní rozměr. Již tradičně patří k jeho vrcholům ekumenická bohoslužba v naší dosud jediné dálniční kapli na D5 u Šlovic nedaleko Plzně. Letos ji zahájil plzeňský římskokatolický biskup Tomáš Holub

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2018) Co nás přivedlo k myšlence vydat se na cestu dalekou, na cestu do neznáma? První jiskru v nás zažehl v létě 2017 v Suchdole nad Odrou pan Zdeněk Valchář v muzeu Moravských bratří. Tento šarmantní, usměvavý a nadšením překypující starší pán nás seznámil s bohatou historií oblasti, s protestantskými rodinami, které zde zažívaly v 18. století náboženskou nesvobodu. Mluvil o útrapách, útisku a jejich touze po životě, v němž by mohly svobodně žít svůj život víry, dle Písma a odkazů svých předků od dob Jana Amose Komenského.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2018) Na strategické komisi, jejíž jsem členkou, jsme se domluvili, že bude dobré, když někdo z nás napíše, jak vidí tuto práci, a proč vůbec se něco takového jako strategický plán ČCE tvoří. Občas zaslechnu, nebo si přečtu o tom, že dělat v podmínkách církve něco tak světského, jako je strategické plánování, že je nesmysl. Naprosto tyto výroky nechápu. Vždyť přece každý člověk, každá rodina, každý spolek, každá obec, město i každý farní sbor musí plánovat. Co bude – zda koupím auto, nebo začnu stavět dům, nebo si pořídím dítě, zda budu chodit aktivně do evangelického sboru a co všechno jsem v něm ochotný udělat.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2018) Nosným tématem 12. shromáždění Evropské křesťanské environmentální sítě bylo hledání nadějných cest v čase ekologické, zejména klimatické krize. I když její existenci v Česku mnohdy vytěsňujeme ze zorného pole, případně ji popíráme, je to z vědeckého hlediska i prostým pozorováním faktů naše současná realita.  Dr. Jukka Uosukainen, ředitel Centra OSN pro životní prostředí, ve své přednášce i potom v diskusích neskrýval své hluboké znepokojení nad vývojem přístupu politických a ekonomických špiček států k problematice změny klimatu.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →