Archiv pro rubriku: Moje církev

Jádro strategického plánu je péče o víru

(ČB 1/2019) Když se řekne strategické plánování, zavání to vyhrnutými rukávy a pětiletkami (nebezpečí zleva), nebo efektními prezentacemi firemních manažérů (nebezpečí zprava), každopádně ale kácením lesa, kde na nějaké třísce nezáleží. Jenomže církev má opravdu důvod dobře si rozmyslet, na co se během nadcházejících desetiletí soustředí, a na co méně.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Hlas právníka k finančním náhradám: Majetkové vyrovnání, nikoliv restituce, nikoliv odluka

(ČB 1/2019) V naší církvi se v poslední době ozývají hlasy, které volají po tom, aby ČCE státu vrátila finanční náhradu, která plyne do rozpočtu povšechného sboru v souladu se zákonem o majetkovém vyrovnání z roku 2012. Předznamenávám, že mě tyto hlasy dosti znepokojují. Zaznamenal jsem je jak na listopadovém zasedání konventu Pražského seniorátu, tak v listopadovém čísle Českého bratra. Zdá se mi dokonce, že sílí. V této souvislosti bych rád nabídl bratřím a sestrám, jejichž myšlenky se ubírají tímto směrem, svůj pohled na předmětnou záležitost.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

K debatě o finančních náhradách: Pomáhají, nebo škodí?

(ČB 1/2019) Otázka, zda peníze z restitučních náhrad pomáhají, nebo škodí, se objevila v ČB 11/2018. Zdá se trochu divné, že se tím zabýváme šest let po schválení restitučního zákona a přijetí příslušné dohody v naší církvi. Odpověď je však nasnadě, komunisté měli poprvé příležitost tuto diskusi otevřít na vládní úrovni. V době schvalování restitucí jsem byl poslanec synodu a dobře vím, že v té době se v církvi ozývaly hlasy, které přijetí restitucí odmítaly. I když velká většina synodu restituce schválila, tyto hlasy zazněly výrazně a dost se o tom diskutovalo. Já jsem na synodu restituce podpořil, i když jsem ty protesty poslouchal pozorně a přemýšlel o nich. Dovolím si uvést hlavní důvody, které mne nakonec k podpoře vedly.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

O modlitebně v Truhlářské ulici

(ČB 1/2019) 15. října loňského roku odezněla v plně zaplněných prostorách Klubu za starou Prahu v Juditině věži přednáška Mgr. Marty Procházkové, nazvaná „Neznámá toleranční modlitebna v Truhlářské 8“, věnovaná historii i současnosti tohoto domu na Novém Městě, ve kterém se nacházela toleranční modlitebna pražských evangelíků. Vedle členů klubu se zde sešli i členové Spolku přátel Petrské čtvrti a pražských evangelických sborů a rovněž další zájemci o pražskou historii.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu