(ČB 3/2015) Poličský seniorát patří v naší církvi k nejmenším seniorátům. Malá rozloha seniorátu je nespornou výhodou, za necelou hodinu je možné projet trasu mezi dvěma nejvzdálenějšími místy. Malý počet sborů přináší možnost osobně znát mnohé presbytery a další aktivní evangelíky. Velkým problémem se ale stává obsazení postů v seniorátním výboru, předsednictvu konventu, seniorátní pastýřské radě a podobně. Pokračování textu →

(ČB 3/2015) Po dlouhých desetiletích chátrání, sporů i zdlouhavého rozhodování o osudu Milíčovy modlitebny v Praze-Malešicích je na světě nový projekt na oživení této zajímavé, ale zapomenuté stavby, na který je letos určena i celocírkevní velikonoční sbírka Jeronýmovy jednoty („hlavní dar lásky“). O historii, architektuře i nedávných záměrech církve s objektem kaple, připomínající trochu prosté evangelické „stodoly“ tolerančních modliteben, jsem již pro Českého bratra psal (5/2013). Pokračování textu →

(ČB 3/2015) Jestliže se od dob staré Římské říše říkávalo, že všechny cesty vedou do Říma, před 600 lety to platilo o Kostnici, neboť po dobu zasedání koncilu zde pobývala největší evropská honorace. Do této „jámy lvové“ se nakonec odhodlal zamířit i mistr Jan Hus, a to nejen v závislosti na glejtu od krále Zikmunda. S Husem se v Praze 11. října loučil se slzami v očích velký zástup lidí. Ne však úplně všichni – jeho doprovod totiž zahrnoval asi 30 osob, mezi nimi pány Jana z Chlumu a Václava z Dubé. Pokračování textu →

(ČB 2/2015) Duchovně bohatý kraj s puristickou architekturou – Kralovice a Nový Dvůr
Do prostoru západních Čech, který by se dal vymezit trojúhelníkem: Tachov, Plzeň a Karlovy Vary, jezdím již přes deset let při různých příležitostech, často spojených s oslavou církevních svátků nebo návštěvou nedělních bohoslužeb. Pamatuji si na první cestu, velmi pěknou pesachovou slavnost a vigilii na Bílou sobotu pod širým nebem ve společnosti skupiny křesťanů z Tachova, která odešla z místní katolické farnosti spolu s katolickým

Pokračování textu →