(ČB 2/2015) „Z přetěžkého kříže, který nesl Pán, strom života stal se, plody obtěžkán.“ Tak to zpíváme při službách Božích. Přesně tento obraz mají nyní před očima všichni, kdo přijdou do modlitebny v evangelickém sboru ve Stříteži nad Bečvou. Pokračování textu →

(ČB 1/2015) Ústecký seniorát je jeden z nejmenších a určitě finančně nejslabších seniorátů. Má 14 sborů, které leží většinou v krásném prostředí Českého středohoří u řek Labe a Ohře. Sedm sborů je v okresních městech, tři v menších městech, dva v maloměstě, dva jsou typicky vesnické. V současné době je pět sborů bez faráře, ve čtyřech sborech slouží faráři v důchodu. Pokračování textu →

(ČB 1/2015) V úvodním díle seriálu o moderní architektuře byla vyjmenována většina secesních kostelů na našem území. Ve výčtu ale chyběl kostel sv. Václava v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích nebo evangelický kostel v Hradci Králové.

Vznik kostela v Hradci má také souvislost s architektem Otto Bartningem, jehož dílo na českém území bylo Pokračování textu →

(ČB 1/2015) Na samém jižním okraji Brněnského seniorátu, zcela na hranici s Rakouskem, je situováno území sboru Hrabětice. Původní obyvatelé této oblasti byli moravští Němci a Chorvati. Po II. světové válce, kdy byli násilně vysídleni, se do pustých vesnic stěhovali reemigranti z Bulharska, Maďarska a Rumunska – Slováci, evangelíci augšpurského vyznání. Vraceli se s nadějí do země svých otců, domov však našli nikoliv na Slovensku, nýbrž na jižní Moravě. Opět se stali jazykovou, a nadto i náboženskou menšinou. Pokračování textu →