(ČB 12/2016) Bylo pěkné počasí, když jsme odjížděli ze Zelova do země otců, kterou opustili z náboženských důvodů v XVIII. století a usadili se kromě Zelova také ve Faustynově, Kučově a jiných místech středního Polska.

První den jsme zamířili do Svitav, kde nás uvítali členové evangelické církve s farářem Filipem Kellerem. Někteří z tohoto sboru navštívili evangelické sbory v Kleszczowě, Lodži a Zelově už v roce 2015. Setkali jsme se s přáteli, se kterými udržujeme kontakty alespoň díky internetu. Večer začal procházkou městem, při níž nás prováděl bývalý starosta;

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2016) V neděli 23. října 2016 jsme si při bohoslužbách i během odpoledního programu, který byl této události věnován, připomněli 70. výročí vzniku samostatného sboru Českobratrské církve evangelické v Liberci.

Minulost sboru
Od roku 1922 byl Liberec kazatelskou stanicí sboru v Libštátě. Po 2. světové válce přicházeli na Liberecko evangelíci ze všech koutů naší republiky, vraceli se také potomci českých evangelíků z Polska. K 1. červenci 1946 proto v Liberci vznikl

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2016) V posledních letech se v souvislosti s úvahami o budoucnosti naší církve a jednotlivých sborů začal používat polozapomenutý pojem „solidarita“. Proč oživujeme toto poněkud vyčichlé slovo zrovna v evangelické církvi? Vzniklo z latiny, „solidus“ znamená pevný, celistvý. Jedná se tedy o soudržnost, pospolitost, vzájemnou podporu, svornost.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2016) Slyšíme a čteme o různých procentech, kolik odvádět sboru (církvi). Kolik je málo a co je ještě snesitelné. Chceme vydat svědectví o tom, jak na tuto otázku nahlížíme my.

Už se nepamatujeme, jak jsme se na věc dívali za svobodna, ale po svatbě jsme se určitě shodli na desátcích. Asi ovlivněni Božím slovem, že desátky jsou dobré a že jsme se chtěli Pánu Bohu líbit. Z desátků jsme platili salár, sbírky i jiné příspěvky pro Boží království. Je pravda, že když byly děti malé a museli jsme žít hodně skromně, několikrát jsme svobodně desátky spotřebovali pro sebe. Desátky dávají ve sboru i další rodiny; je to jejich svobodné rozhodnutí. Nedávno jsme s nimi o tom mluvili a shodli jsme se na tom, že je pro nás naprosto normální jako první dát s vděčností stranou z výplaty nebo z důchodu právě desátek. 

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →