(ČB 10/2018) Čeští evangelíci poprvé houfně zamířili do Polska po roce 1548, kdy na nekatolické obyvatelstvo českých zemí dolehla porážka v šmalkaldské válce. Císař Ferdinand I. vydal dekret, přikazující podřídit se katolickému náboženství, nebo odejít z vlasti. Moravy se perzekuce nedotkla. Vysídlenci, převážně řemeslníci, obyvatelé měst, putovali do Pruského vévodství. Byli přijímání už po cestě ve Velkopolsku, zvláště v Poznani. Zde také vzniká sbor Jednoty bratrské, biskupem se stává Jiří Izrael, kněz Jednoty z Turnova.

Poslechněte si článek:

(ČB 10/2018) Když jedete z Oděsy na sever směrem na Kyjev, po 120 km a po delším hledání najdete hluboko v polích ukrytou krásnou malou vesničku Veselynivku (česky říkáme Veselinovka). Pokračujete-li přes polní cesty a značně rozbité silnice na sever dalších sedmdesát kilometrů, objevíte trochu větší vesnici Bohemku s malebnými domečky (po bohemsky chatami). Než vstoupíte do chaty, abyste někoho navštívili (abyste „zašli“), procházíte teď v létě

Poslechněte si článek:

(ČB 10/2018) Češi přišli do Peregu Mare (Velký Perek) v roce 1863. Do rovinatého kraje tehdejšího Rakouska-Uherska přišli z Čáslavska a Přeloučska za půdou a lepšími hospodářskými podmínkami. Od počátku až do současnosti spojuje Čechy v Pereku kromě jazyka vyznání k reformované církvi. Již velmi záhy po svém příchodu se k bohoslužbám a pobožnostem shromažďovali po domech. Později si postavili školu a kostel.

Poslechněte si článek:

(ČB 10/2018) Do Veliko Srediště Češi přišli v rozmezí let 1850 až 1852. Tehdy přišlo 93 rodin – 71 z nich vyznání reformovaného a 22 rodin římskokatolických. Většina migrantů přišla z jižní Moravy, konkrétně z Klobouk u Brna, Dambořic, Násedlovic, Hostěrádek u Klobouk a Borkovan. Důvod migrace byl ekonomický; ve Velkém Središti a jeho okolí navíc bylo v té době málo osadníků

Poslechněte si článek: