Slovo

Podobojí. Jak budeme přijímat po koronakrizi 2020?

Teologické úvahy k vysluhování večeře Páně v ČCE

(ČB 6/2020) Prožili jsme postní a velikonočních týdny eucharistického půstu. Otevření kostelů a blížící se Svatodušní svátky nás staví před otázku, jakým způsobem dále vysluhovat večeři Páně. Pandemií koronaviru pro nás nastala nová historická situace, která může změnit budoucí podobu této svátosti na měsíce, na roky, na desetiletí. Kristova církev není vázána na tradiční formy, pro svá rozhodování však musí – při všem zohlednění praktické proveditelnosti a pastýřských aspektů – uvádět především teologická kritéria.

Poslechněte si článek:

1. Časté vysluhování

Již po několik desetiletí jsme v ČCE svědky trendu směrem k častějšímu a častějšímu vysluhování večeře Páně. Bohoslužby s večeří Páně namnoze přestaly být výjimkou, mnohde se staly nebo stávají pravidlem. Dosavadní platná //Agenda// (1983) i právě vznikající nová //Agenda// považují nedělní bohoslužby s večeří Páně za normativní. Návrat k dřívější praxi, kdy se večeře Páně slavila pouze o velkých svátcích nebo dokonce jako přívažek k bohoslužbám, vyhrazený sborové elitě, bych považoval za neblahý krok zpět. Česká reformace byla v jednom ze svých proudů (Jan Milíč z Kroměříže) hnutím za velmi časté (každodenní) přijímání. Pokračování textu →

Recenze

Edith Eva Egerová: Máme na vybranou

(ČB 6/2020) „Každému z nás se asi někdy stalo něco zlého. S tím se nedá nic dělat. Máme snad v rodném listě napsáno, že život bude lehký? Nemáme. Spousta z nás se ale ve svém smutku či traumatu začne utápět a nežije svůj život naplno. A s tím už se něco udělat dá,“ říká Dr. Edith Eva Egerová.

Poslechněte si článek:

Židé jsou na Slovensku od 11. století, ale v Košicích se směli usadit až od roku 1840. Vznikla zde velká židovská komunita. V jedné košické židovské rodině vyrůstá Edith Egerová.

Tři sestry Magda, Klára a Edita mluví doma s rodiči maďarsky. Edita se svou vlastní židovskou identitou bojuje, nepřiznává se k ní. Antisemitismus nevynalezli Němci, byl tu už dávno.

V roce 1938 jsou Košice připojeny opět k Maďarsku a košičtí Židé mají pocit návratu domů. Také Editka vítá admirála Horthyho, správce Maďarského království. Tak, jak to umí – tancem. Brzy se ale ukáže, že Židé se za Maďary počítat nebudou. Tak například: Nadaná baletka Edita na olympiádu nepojede, protože židovské tanečnice neberou. I když se Edith tak necítí, původ jí nikdo neodpáře. Pokračování textu →

Recenze

Čtení pro děti i jejich rodiče

(ČB 6/2020) Doma máme dva kluky. Ani jeden ještě neumí číst, ale oba mají knížky moc rádi. Knížky nám pomáhají překonat nudu v čekárně u doktora, patří k odpolednímu i večernímu uspávání, hledáme v nich odpovědi na roztodivné otázky, povídáme si nad nimi i o nich. Těmi obrázkovými kluci pak často listují sami a občas si podle obrázků příběh vyprávějí.
A máme knihy oblíbené, ke kterým se rádi vracíme. Ale občas to chce změnu. Někdy po ní volají kluci sami, někdy ji nutně potřebuju já. To pak přijde balíček z knihkupectví.

Poslechněte si článek:

Třeba s takovýmto obsahem:

Všeobecný zvířetník pana profesora Revilloda

s podtitulem Věhlasný almanach světové fauny, je knížka a hra v jednom. Na jejích stránkách najdete vyobrazených 16, celkem běžných živočichů – třeba slona, o němž si můžete přečíst, že to je „Ohromný tlustokožec důstojného držení těla z indické džungle“, nebo blechu kočičí – hltavého parazita zarputilého vpichu z nezdravého prostředí. Pokračování textu →

Slovo

Poslední slovo: Trpělivost a extremismus křesťanství

(ČB 6/2020) Snesu toho hodně. A přitom jsem dost netrpělivý. Mohu být přece shovívavý a netrpělivý zároveň, ne? S těmi tzv. ctnostmi je to složitější. Jestli se vůbec trpělivost má považovat za ctnost?

Poslechněte si článek:

Augustin píše spíš o mírnosti či střídmosti (latinsky temperantia). Střídmost snad vychází z uměřenosti, která je podle Aristotela základ mravnosti. Myslet a jednat v proporcích, přiměřeně – to by bylo krásné žití tohle zvládat! To by bylo rozumných rozhodnutí a chytrých zákonů, kdyby tahle ctnost patřila k základní výbavě vzdělaného člověka. Žádné extrémy a úchylné nápady, jen radikální, tedy hluboké a ke kořenům jdoucí rozhodování. Pokračování textu →