Moje církev

Tatínek. Lubomír Kabíček

(ČB 6/2020) Měl to těžké, alespoň tak to často a rádi, s úsměvem, komentovali jeho kolegové. Mezi manželkou a třemi dcerami byl v těžké menšině, nakonec i vnoučata byla v poměru 4:1. On byl ale za spolupráci s maminkou, první čtenářkou či posluchačkou i prvním kritikem, moc vděčný. A jejich diskuse a společné přemýšlení znamenalo hodně i pro nás tři.

Poslechněte si článek:

Tatínek byl autorita, ale taková, která si nepotřebuje nic dokazovat. Naopak, jeho otevřenost a tolerance, snaha nalézat mosty mezi rozhádanými stranami, touha po smíru a neutuchající optimismus, to vše nás formovalo už od dětství. Pokračování textu →

Moje církev

Ladislav Hejdánek – filosof, křesťan a kritický občan

(ČB 6/2020) Zasvětil svůj život filosofii, jíž rozuměl po vzoru svého učitele Emanuela Rádla jako lásce k pravdě. Láska k pravdě v jeho pojetí byla podobně jako v případě jeho učitele kritickým přezkoumáváním myšlení filosofického, vědeckého i běžného občanského a lidského. Už za války v 15 letech se mu dostala do ruky Rádlova Útěcha z filosofie, kterou opsal na stroji v několika kopiích a jak sám později říkal: „Dostala se mi pod kůži“. S Rádlovým působením a dílem a také s dílem Masaryka se po válce setkával v Akademické Ymce, kde potkal své pozdější učitele J. L. Hromádku, J. B. Součka, J. B. Kozáka, Boženu Komárkovou a Jana Patočku, ale také svoje pozdější celoživotní přátele a spolupracovníky Jakuba Trojana, Jana Šimsu, Milana Balabána, Alfréda Kocába, Jana Čapka, Bedřicha Löwensteina a mnoho dalších. Akademická Ymka byla demokratická křesťanská ekumenická organizace vysokoškolské mládeže, kde se setkávali protestanté, katolíci, Židé, ale i komunisté.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

Diakonie

Dobré konce existují

(ČB 6/2020) Na konci dubna si v Diakonii Sobotín všichni oddechli. V prvním poschodí Domova se zvláštním režimem (pro lidi s demencí nebo Alzheimerovou chorobou) byla ukončena karanténa. Předchozí dny byly ale plné napětí. U dvou klientů a jednoho zaměstnance tam totiž bylo na začátku měsíce diagnostikováno onemocnění koronavirem, a všichni tak věděli, že jde do tuhého.

Poslechněte si článek:

Zkouška ohněm

Zaměstnanec zůstal v domácí karanténě, oba klienti se přemístili do zdravotnického zařízení. Všichni, kteří s nemocnými přišli do styku, však museli také do karantény – včetně celého Domova se zvláštním režimem. Jedno patro v Diakonii Sobotín se tak ocitlo v izolaci. S klienty i pracovníky, kteří museli po celou dobu dvoutýdenní karantény zajišťovat kontinuální péči a nemohli se vzdálit z vymezeného prostoru, museli tam i přespávat. Pokračování textu →

Diakonie

Krátce o Diakonii v čase karantény

(ČB 6/2020) Rouškovník v Čáslavi

Čeština má nové slovo: „rouškovník“. Zpravidla jde o obyčejný věšák, který nese doma ušité roušky. Mohou jich být i stovky a jsou k volnému rozebrání. O rouškovník v Čáslavi se postaralo Dobrovolnické centrum Diakonie Střední Čechy. Věšák umístěný na náměstí Jana Žižky z Trocnova před restaurací Na Kuchyňce obrůstal rouškami každý den a sloužil místním i přespolním.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →