(ČB 7+8/2020) Od 15. března se v našich sborech několik nedělí vůbec nekonaly bohoslužby. Pro mnoho křesťanů věc do té doby nepředstavitelná. Nyní, v polovině června, už se opět scházíme, většinou však v menších počtech, s rouškami a s menší či větší nejistotou, s otázkami. Otázka, zda si máme podat ruku, je z těch spíše úsměvných.

Hlavně se ale scházíme s vděčností. Protože nám je více než dříve zřejmé, že nedělní setkání v kostele není samozřejmost ani povinnost, ale radost, dar a příležitost. Uvědomili jsme si, jak moc nám chybí, když v neděli ráno nikam nejdeme.
Zkusila jsem si udělat obrázek o tom, co pro nás a naše slavení bohoslužeb karanténa znamenala.
Položila jsem k tomu čtyři otázky, postupně se u nich zastavím a zkusím shrnout odpovědi.

Pokračování textu →

(ČB 7+8/2020) Evangelického faráře Pavla Klineckého (*1954) mnozí znají nejen zpoza stolu Páně, ale také z obrazovek České televize, kde několik let uváděl pořad Uchem jehly. Kromě toho byl dlouhá léta farářem ve sboru v Praze-Modřanech a v Praze-Strašnicích, od listopadu 2016 působí v severočeských Třebenicích. S manželkou Milenou má pět dětí. Na jaře letošního roku jeho spolupráce s Českou televizí skončila. Poprosili jsme ho, aby se s námi podělil o svoje zkušenosti, které v při natáčení nasbíral.

Pokračování textu →

(ČB 7+8/2020) Na léto si pojďme vzít alespoň zdánlivě lehké téma – komunikaci. ČCE čekají změny – jedna je jistá a již z velké části rozmyšlená (přechod na samofinancování a související ekonomické a organizační dopady), druhá zatím nemá jasné obrysy (náš další rozvoj). Komunikace je naprosto zásadní element každé větší změny. Společně budeme uvažovat, proč to tak je a jak by měla vypadat. Ve druhé části článku si promluvíme o různých komunikačních stylech a zkusíme odhadnout, kde na škále různých komunikačních (a pracovních) stylů by se mohla ČCE umístit.

Pokračování textu →

(ČB 7+8/2020) Škola Filipka má za sebou svůj první školní rok; 2. září 2019 jsme všichni společně vyrazili na dobrodružnou cestu za poznáním. Protože nás při našem startu provázela přízeň redakce Českého bratra a také laskavý zájem jeho čtenářů, považuji za svou radostnou povinnost podat z této naší první cesty zevrubnou zprávu.

Pokračování textu →