(ČB 1/2021) „Úzkost, jak to bude s námi a našimi sbory vypadat za pár let.“ Tato slova z letáčku o pěti procentech a hlavě vzhůru mě přinutila k zamyšlení. Předně proto, že úzkost samotnou Bible příliš nedoporučuje (J 14,1) a já k ní, z pozice ekonoma, navíc neshledávám žádné objektivní důvody. Odvažuji se tvrdit, pokud v některých sborech úzkost panuje, že je způsobena jen pravidly, která si pro své finanční toky nastavila ČCE sama.
POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK
(ČB 1/2021) Ty, budoucí čtenáři tohoto trochu vyšedlého výtisku, pokud jej čteš v roce 2025 nebo ještě později, ty už se nad tím snad jen blahosklonně usměješ. Jak jsme se v roce 2020 usilovně snažili pořádat bohoslužby přes internet, jak jsme si mysleli, že aspoň částečně a nouzově nahrazují život církve. Jistěže se zčásti usmíváš nad technickou podobou těch videí, protože vaše IT přístroje, i ty v běžném užívání, už jsou na mnohem vyšší úrovni. Buď však spravedlivý a aspoň toto oceň – za pouhých pár měsíců jsme se naučili ty věci dělat lépe a lépe. Vždyť i v neumělosti může být někdy půvab, jistě se ještě i vy díváte rádi na černobílé filmy z počátku kinematografie.
POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK
(ČB 12/2020) Když jsme s redakční radou připravovali toto číslo, podle plánu nás čekala symbolicky „velká trojice“ ctností: víra, naděje, láska. Přemýšleli jsme, jak to uchopit, a nakonec jsme se rozhodli vybrat z této triády jen ctnost jedinou – naději, protože zejména ve stínu ostatních dvou „souputnic“ zůstává tak trochu jako Popelka. Proto jsme se rozhodli, že jí tentokrát věnujeme samostatně více prostoru.
(ČB 12/2020) Potom jim (Ježíš) pověděl toto podobenství: „Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. Řekl vinaři: ,Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?‘ On mu odpověděl: ,Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit.‘“ (Lk 13,6–9)