(ČB 3/2014) Občas zaslechneme, že v naší zemi nikdo nemusí trpět hladem, nejsme přece někde v Africe. Jenže i v takzvaně civilizovaném Česku žije dnes mnoho lidí za hranicí chudoby a zejména pro bezdomovce není jídlo žádnou samozřejmostí. Nasytit hladové se rozhodly také některé pražské sbory, které se zapojily do projektu potravinové pomoci. Koordinátorka Magdaléna Marešová vysvětluje, že účast na projektu je finančně a organizačně poměrně nenáročná. Prakticky každý sbor může buď uspořádat sbírku potravin mezi svými členy a poté jídlo předat do distribuční centrály, anebo může rovnou uvařit pořádný hrnec syté polévky a rozdávat ji bezdomovcům. Pokračování textu
Angličtinářka roku 2014 je z církevní školy z Náchoda
(ČB 3/2014) V celostátní soutěži Angličtinář roku se nejúspěšnější studentkou v rámci Královéhradeckého kraje stala Andrea Nýčová z náchodské Střední odborné školy sociální – Evangelické akademie. Soutěže se zúčastnilo celkem 3 870 studentů ze 188 středních škol, převážně gymnázií. Andrea v soutěži obdržela krásné Pokračování textu
Senioráty se představují: Libereckým seniorátem od východu na západ
(ČB 3/2014) Když jsem si přečetl v prvém čísle Českého bratra představení Brněnského seniorátu s jeho různými aktivitami a při vědomí, že mám představit seniorát Liberecký, padla na mě tíseň. Co napsat o jednom z nejmenších? Že „na Sionu Tvé, Bože, služby řádně se konají“ ? Nebo najdeme ještě něco jiného?
Náš seniorát se nachází v západní části Krkonoš, v Jizerských a Lužických horách i v jejich podhůří a zasahuje k hranicím středních Čech. Patří do oblasti Sudet (keltské jméno znamená Hory kanců). Tato oblast byla poznamenána neblahými událostmi před a po 2. světové válce, kdy se udála změna ve složení obyvatelstva. Pokračování textu
Než začneme porcovat medvěda. O potřebě pojmenovat restituční peníze
(ČB 3/2014) Rozhovor o „církevních restitucích“ už u nás běží pěknou řádku let. Někdy nabírá podobu kampaně, někdy přechází v zanícenou polemiku. U některých naopak vyvolává podivuhodnou ztrátu řeči. Než v roce 2013 padla pravicová vláda, stihla prosadit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. V horizontu nadcházejících měsíců se zřejmě i naše církev bude muset rozhodovat jak s penězi, které by v rámci tohoto procesu měla dostat, naloží. Polemika o tom, zda je oprávněné peníze přijmout, plynule přejde v polemiku, jak s nimi naložit. Použít ty peníze spíše na zajištění provozu církve? Nebo by to znamenalo „prožrat“ je? Máme je tedy raději společnosti vrátit formou obecně prospěšných projektů? Pokračování textu