(ČB 7+8/2021) Již několik měsíců mají (nejen) čtenáři Českého bratra možnost poslouchat Parapodcast – pravidelný pořad, který naše redakce připravuje. Jak ale takový audio pořad vzniká? V následující reportáži máte možnost nahlédnout do zákulisí.
Archiv pro rubriku: Slovo
Vidíme-li novýma očima, dějí se nové věci
(ČB 7+8/2021) Po přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi narostl tlak na to, abychom se zabývali církví především po stránce ekonomické. Jsme nuceni připravit se na dobu, která je už na dohled, kdy ze státních zdrojů církev nedostane ani korunu. Stalo se to hlavním tématem a vypadá to, jako bychom nežili ničím jiným, snad kromě dalšího ohrožení v podobě všudypřítomné pandemie, která naše obavy jen posiluje. A jelikož máme za provoz církve odpovědnost a vidíme na prvním místě problém financování, nahlížíme církev z pozice zřizovatelů a řádných hospodářů. Řídit církev jako firmu. Takhle jsem to sice nikdy neslyšel, ale do jisté míry toto heslo odráží naše současné rozpoložení a zaujetí.
Quo vadis, ČCE?
(ČB 7+8/2021) Kam kráčíš? Lepší asi je zeptat se: Kam pluješ? Vždyť církev je spíš loď než pocestný.
Poslední slovo: „Pane, dej, ať nás nic už nerozdvojí“
(ČB 7+8/2021) „Rodina je základ státu“. Takhle se to s oblibou říkalo a psalo v socialistickém Československu, v ČSSR.
A naopak na jednom z tisíců plakátů a letáků, co zdobily Československo po 21. srpnu 1968, stálo: „Přátele si vybíráme, za bratra však nemůžeme.“ Je na tom kus pravdy, a to nemluvím o tom vtipném kontextu; nejsem si bohužel jista, zda tomu fóru, o který tenkrát s vykřičníkem šlo, dnes ještě všichni porozumějí.