(ČB 10/2014) Půjdete na noční hru. Nebude to dlouhé. Za hodinu jste zpátky.

Ale nějak se to protáhlo. Ztratili značku, zabloudili. Uchození, unavení. Kdyby aspoň měli něco k jídlu. Nic si s sebou nevzali, vždyť šli jen na chvíli.
Anežka má ruku v kapse. Prsty si hraje s pytlíkem bonbónů. Ani není plný, je jich jen pár. Kyselé rybičky, ty má Anežka ráda. Občas si nějakou strčí do pusy. Tak aby to ostatní neviděli. Pokračování textu →

(ČB 9/2014) Izraelci v noci vyšli na cestu z Egypta. V mísách nesli nevykynuté těsto, na zádech a v rukou balíky a pytle věcí, v náručí maličké děti, které ještě nemohly jít samy. Kolem bečely kozy a ovce. Dav lidí se dal do pohybu. Tu noc vůbec nespali. Šli pak ještě celý den, až postavili tábor. Rozdělali stany, na ohni upekli z těsta chlebové placky. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014) Vy jste ale slepice! Maminko, že nejsme žádné slepice! rozčiluje se Anežka.

A proč nechcete být jako slepice? To přece není nadávka. Ke slepici se připodobňuje i Pán Bůh.
Ke slepici? To přece ne.
Znáš tu písničku o slepici a kuřátkách?
Myslíš Podvečer tvá čeládka? Té moc nerozumím.

Řeknu ti o jedné holčičce. Jmenuje se Maruška. Bylo to už dávno. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014) Bohuslava Bradbrooková (1922) se narodila ve Valašském Meziříčí. Otec Karel Nečas byl profesor na gymnáziu. Měla o devět let staršího bratra. V letech 1937–41 studovala na učitelském ústavu a po válce šla do Prahy studovat na filozofickou fakultu latinu, češtinu a angličtinu. V padesátých letech se rozhodla emigrovat, nakonec se dostala Anglie, kde se stala uznávanou znalkyní díla Karla Čapka. Přednášela na několika prestižních školách a založila anglickou větev české exilové Společnosti pro vědy a umění. Pokračování textu →