(ČB 10/2014) Půjdete na noční hru. Nebude to dlouhé. Za hodinu jste zpátky.

Ale nějak se to protáhlo. Ztratili značku, zabloudili. Uchození, unavení. Kdyby aspoň měli něco k jídlu. Nic si s sebou nevzali, vždyť šli jen na chvíli.
Anežka má ruku v kapse. Prsty si hraje s pytlíkem bonbónů. Ani není plný, je jich jen pár. Kyselé rybičky, ty má Anežka ráda. Občas si nějakou strčí do pusy. Tak aby to ostatní neviděli.
Nálada klesla k bodu mrazu. Únava, hlad.
Kdy už tam budeme? ozývá se čím dál častěji. Hlavně nejmenší Tomáš. Já mám hlad.
Anežka drží v ruce posledních pár bonbónů.
Na chvíli se zastavíme, navrhne. Uděláme přestávku. Malátně se všichni sesunou k zemi.
Nechcete bonbón? zeptá se Anežka.
Vytáhne pytlík a pošle ho dokola. Jé, ty mám rád, natahuje se Tomáš.
Pytlík jde z ruky do ruky, Anežka má strach, že na ni už nezbude.
Ale zbylo, pytlík šel dokola snad třikrát. Nebo se jí to jen zdálo?
Pak se zvedli a šli dál. Šlo se jim líp. Kupodivu byli za chvíli v táboře. To jsme snad museli kroužit pořád někde blízko, říká si Anežka. V kapse drží prázdný pytlík od bonbónů a napadne ji, že doma jsou zvyklí se před jídlem pomodlit.
Pane Bože, děkuju, že jsem se nakonec o bonbóny rozdělila.

Anežka si na to občas vzpomene.
Nejvíc jí to připomněl jeden příběh z Bible.
Jednou večer měl Pán Ježíš kolem sebe spoustu lidí. Přišli za ním zdaleka a poslouchali, co jim říkal. Najednou byl večer. Učedníci šli za Ježíšem a připomněli mu: už bude tma, měl bys lidi poslat domů. Určitě mají hlad.
Pán Ježíš se na učedníky podíval a řekl jim: Dejte vy jim jíst.
Podívali se po sobě – vždyť nic nemáme. Ani peníze nemáme, že bychom pospíchali něco koupit.
Skoro nic nemáme. Jenom pět malých chlebů a dvě rybičky.
(Když Anežka slyší slovo rybičky, hned si vzpomene, jak držela v kapse ruku na pytlíku.)
Ať se všichni posadí.
Pane Bože, děkuju za ty chleby a ryby, řekl Pán Ježíš a začal jídlo lámat, dával učedníkům a ti dávali lidem. Dávali, dokud neměli všichni. Těch lidí bylo tenkrát mnohem víc než s Anežkou na noční hře.

Ryby v Bibli (jak už jsme jednou psali…)
Ve Starém zákoně mnoho ryb nenajdeme. Přece jen jsou Izraelci nomádi z pouště, pobřeží obývají Pelištejci a v Mrtvém moři žádné ryby nejsou. Cestou z Egypta vzpomínají Izraelci na ryby z Nilu. A velká ryba je pak důležitým „Božím poslem“ u proroka Jonáše. Prorok Ezechiel líčí obraz životodárného pramene, kde se to hemží rybami (Ez 47,9).
V Novém zákoně se o rybách a rybářích píše víc. Mnoho druhů ryb žije v Genezaretském jezeře. Ryby se chytají většinou v noci. Někteří učedníci byli dříve rybáři a po vzkříšení se k této práci zase vracejí. Ryba je v té době běžné jídlo, s několika rybami Ježíš nasytí zástupy lidí. Ježíš také používá symboliku rybolovu (učedníky chce učinit rybáři lidí, Mk 1,17).
Ryba se stala symbolem křesťanů. Řecké slovo pro rybu ICHTHYS totiž je zkratkou slov Ježíš Kristus (je) Boží syn (a) Spasitel.

Lenka Ridzoňová

Doporučujeme:
Pod článkem o zvířatech doporučujeme nějakou knížku, časopis nebo CD pro děti. Většinou je to bez souvislosti s článkem.
Tentokrát doporučujeme zpěvník písniček pro malé děti: Zpíváme si písničku – Chválíme Pána s nejmenšími. Některé písně jsou známé i z jiných dětských zpěvníků, některé jsou jen zde. Ke každé písni je na sousední stránce omalovánka. Tento zpěvník má již několik dílů, k dispozici jsou i nahrávky. Vydavatel: Ztracená kapela