(ČB 1/2021) Teď, v čase pandemie, nás otázky, jaký má Bůh plán s našimi životy a s tímto světem, napadají častěji. Proč se jeho moc neprojeví a proč se často cítíme uprostřed trápení sami? Mnoho autorů křesťanských publikací se s touto otázkou snaží ve svých dílech nějak vyrovnat, mezi ty moderní patří třeba Yanceyho Kde je Bůh, když to bolí a Zklamán Bohem nebo Lewisův Problém bolesti. Důstojně se mezi ně zařazuje i Larry Crabb svojí nejnovější knihou Když Boží cesty nedávají smysl. Knihu napsal již v pokročilém věku a čiší z ní snaha zdůrazňovat základní kameny křesťanské víry, které byly v průběhu jeho života podrobovány zkouškám.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu →

(ČB 1/2021) Rozjívený Mordechaj, syn hodináře Cajta, rozbije 25. listopadu 1865 hodiny rabína Šlomo Jehudy Rappaporta. Otec ho vyžene a Mordechaj se propadne do spirály času. Probudí se o 900 let dříve a zažije setkání s Ibrahimem Ibn Jakubem, židovským kupcem, který napsal první zprávu o Praze (r. 965). Mordechaj putuje časem dál a dál, vynořuje se vždy v následujícím století a v každé době zažívá dobrodružství, při němž se setkává s významnými židovskými osobnostmi, zažije jeden z mnoha židovských svátků a musí prokázat svůj důvtip i schopnost posloužit druhým. Příběh doplňuje ke každému století dvoustrana komixové povahy, přibližující důležitá témata, osobnosti, dobové reálie a zvyky. Mordechaj se nakonec vrací do své doby, přičemž ví, že ho čeká setkání nejdůležitější – se svou vlastní minulostí a se svým otcem.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu →

(ČB 1/2021) Filosofové si celá staletí lámou hlavu nad tím, jak odpovědět na otázky po smyslu bytí, počátku všeho, podobě štěstí apod. Důležité nejsou často ani tak odpovědi, jako otázky samé. A přitom je to tak jednoduché! Existuje otázka, která vám pomůže dozvědět se, co potřebujete, domoci se toho, co chcete. Široké využití této významně opomíjené otázky však nevymyslel žádný učenec, ale malé, předškolní dítě. Inspektor Trachta by tento typ otázky nazval šrapnel. Alespoň tak působí její vznesení na nervovou soustavu především rodičů, ale široké využití snadno najde i mimo rodinu.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Pokračování textu →

Kapitola prvá: Předehra v kontextu doby

Nešťastná bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 neslavně ukončila české stavovské povstání (1618–1620), které otevřelo bránu třicetileté války (1618–1640), do té doby nejmasovějšího a nejkrvavějšího vojenského konfliktu v Evropě. Vzpourou české evangelické opozice proti Habsburkům, nerespektujícím dosavadní dohody o politické samostatnosti stavovské obce (šlechty a měšťanů) i o náboženské svobodě (porušování Rudolfova majestátu), vyvrcholila krize, jejíž kořeny sahají již do přelomu 16. a 17.století. Podhoubí konfliktu má zdaleka nejen český rozměr, ale i široké evropské souvislosti. Během předchozího století nesmírně vzrostla moc habsburské dynastie, vládnoucí nejen ve střední Evropě (Rakousko, český a uherský trůn), ale také ve Španělsku a v jeho obrovské koloniální říši.

Pokračování textu →