(ČB 4/2019) Připravuje se nová agenda – bohoslužebná kniha naší církve. Zajímavou inspirací se pro nás může stát aktuální agenda americké presbyterní církve, Book of Common Worship; k tomuto tématu jsme psali už v prosincovém čísle (ČB 12/2018). Pojďme se podívat, co se v této agendě podnětného píše o křtu. Bude to možná o to důležitější, že Pavel Filipi se ve své skvělé Evangelické liturgice (2011) k popisu slavení křtu již nedostal.

Američané nevážou křest na velikonoční dobu, jak to pozorujeme u římských katolíků, nýbrž podobně jako ve většinové praxi a jako i u nás, na neděli jakožto den Páně. Křest se má, pokud je to možné, konat při pravidelné „hlavní“ nedělní bohoslužbě. Naskýtá se ovšem otázka, jak moc je to dobře.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 4/2019) Ptal se mě nedávno presbyter jednoho sboru, zda jsem „áčkař“ nebo „éčkař“. Chvilku mi trvalo, než jsem pochopil, co má na mysli. Uprostřed léta doputovaly totiž do sborů nové bohoslužebné formuláře spolu se synodním rozhodnutím, aby byly ve sborech podrobně projednány. Škoda, že bez nějaké metodiky pro vedení takového rozhovoru.

Očekávání

Volání po nové agendě zaznívá poměrně intenzivně už více než dvě desetiletí a chvílemi až připomíná či připomínalo touhu po vykoupení.

Otázka je, jaká vlastně ta očekávání jsou. Domnívám se, že, jak je naší církvi vlastní, budou dosti roztříštěna.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 3(2019) Mikuláš Vymětal (*1971) vystudoval strojní průmyslovku a po maturitě pracoval rok jako sanitář, aby (jak sám říká) okusil praktického života, než půjde dále studovat. Evangelickou teologii studoval v Praze, Berlíně a Jeruzalémě, navázal pak doktorským studiem v Praze, Vídni a Jeruzalémě. Pracuje na půl úvazku jako farář v Berouně a na půl úvazku jako celocírkevní farář pro menšiny. Jeho žena je farářka Československé církve husitské, mají dvě dcery ve školním věku.

Poslechněte si článek:

(ČB 3/2019) Západní a východní Jeruzalém spojuje nová tramvajová linka. Nemá číslo, jde totiž o jedinou linku v tomto svatém městě, přesto, že je skoro stejně velké jako Praha. Spojuje i vysoké vrcholy Judských hor, které ve městě dosahují výšek okolo 800 m n. m. Tedy jako náš „evangelický horský Jeruzalém“ – Herlíkovice. To určitě nebude náhoda! Konečná v západní části je na hoře Theodora Herzla, nejvýznamnějšího představitele sionismu a „duchovního otce“ Státu Izrael. Na této hoře je i památník obětí a hrdinů holokaustu Jad vašem. Od památníku pokračuje linka k centrálnímu nádraží, které je hluboko pod zemí a jezdí z něj nový rychlovlak. Nová trať nahradila starou klikatou otomanskou železnici. Vlakem se tak dostanete velmi pohodlně za dvacet minut na letiště Ben Gurion a za půl hodiny do Tel Avivu.

Poslechněte si článek: