(ČB 6/2016) Většina tradičních pohádek končí slovy „dobro zvítězilo a zlo bylo potrestáno“. Ve své společenské identitě máme po staletí zafixováno, že proti zlu se bojuje, pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí a dobro je základním nástrojem společného mezilidského žití. Věřím, že většina z nás by se ohradila vůči tvrzení, že jde-li někomu o dobro, je třeba ho potrestat. A přesto se v naší společnosti stále více a více objevují
Poslechněte si článek:
(ČB 6/2016) Po celý večer a celou noc přicházeli do domu další a další lidé a dřívější návštěvy se z něj zase potichu vytrácely. Všichni příchozí se nejdřív přivítali s trojicí bratrů a potom zašli nahoru do ložnice a poklekli u postele; když povstali, dotkli se nebožtíka na sepjatých rukou nebo na čele, v náznaku rozloučení či splynutí, a pak usedli na jednu z přistavených židlí…
Poslechněte si článek:
(ČB 6/2016) Myšlenku inscenovat evangelijní příběh Ježíše Krista ve velkém divadle nosila umělecká šéfka zlínského divadla, autorka scénáře a režisérka inscenace Hana Mikolášková v hlavě dlouho. Od února uvádí hru INRI několikrát měsíčně Městské divadlo Zlín.
Na příběh Ježíše Krista nahlížíme očima postav, které ho obklopovaly. Průvodcem děje je Pavel z Tarsu, nejprve břitký, pochybovačný a kritický nepřítel křesťanů, v druhé části pak apoštol Pavel, šiřitel evangelia. Zdeněk Lambor jako Ježíš a hlavně Marek Příkazký v postavě Jidáše jsou v
Poslechněte si článek:
(ČB 6/2016) Doslova zapadnutým klenotem české literatury je osobnost básníka a prozaika Jana Kameníka. Jeho jméno klame; za kamennou tvrdostí pseudonymu se totiž skrývá křehká lyrička Ludmila Macešková (1898‒1974). Její tvorba je pevně ohraničena souřadnicemi křesťanské spirituality. Ojedinělost autorčina díla bývá spojována s její mystickou praxí, někteří literární historikové o ní dokonce mluví jako o jediném básníkovi-mystikovi v české literatuře a její dílo interpretují jako
Poslechněte si článek: