Archiv autora: Gabriela Malinová

Nezapomenutelná temnota Jakuba Demla

Jakub_Deml1(ČB 10/2016) „Nebo hluboká jest bolest bratra nad smrtí sestry, bolest syna nad smrtí otce – ale hlubší jest bolest knězova, jakákoliv. Stojíť na místě vyvýšeném, jako svíce na svícně, život jeho vystaven všem pohledům, vydán všem větrům, a ať obětuje celý, nebo neobětuje, vždy to stojí život!“ Tato slova zní, jako by je vyřkl bilancující stařec, ve skutečnosti jde však o část kázání, jež pronesl Jakub Deml při své primici, v době, když mu bylo

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Poslední slovo: Bolest

výtvarná M_Skl (5)(ČB 10/2016) Bolest nelze obelstít
– – –
Bolest vraždí myšlenky i emoce a v krajním případě život sám. Bolest –  neuchopitelný fenomén. Nelze se do ní vcítit, nelze ji popsat, když není ani když je. Je nepřenosná. Bolest bolí.
– – –
Probolet se dál, výš, hlouběji, nebo jenom padat na dno?

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Biblická úvaha: (Ne)usmívejte se, prosím

smutek_cb(ČB 9/2016) Vzpomínám na chvíli, když jsem jako dítě poprvé listoval rodinným albem. Přitahovaly mne nejstarší černobílé fotografie. Byly tak jiné, všichni na nich byli vážní, nikdo se neusmíval! Uživatelé sociálních sítí si jen stěží vybaví, kdy naposled někdo z jejich „přátel“ o sobě zveřejnil něco smutného. Je to vzácný úkaz; osobní profily přetékají pozitivními obrázky a křenícími se smajlíky. Úsměvy kdysi dobyly svět fotografie, později televizní reklamy a nejnověji internetu. Člověk, který prožívá ztrátu nebo trápení, téměř nemá, kam před záplavou kladných emocí utéct. Smutek se prostě nenosí. Proč o něm tedy mluvit?

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Pohřeb? Rozhodně ano

pohřeb (1)(ČB 9/2016) Stává se, že někdo z našeho sboru zemře, a my se o tom ani nedozvíme. Anebo se pozůstalí rozhodnou nedělat pohřeb. Anebo jej vykonají jen v nejužším rodinném kruhu. Bývá mi to líto. Něco mi schází. A nejspíš nejen mně. Je dnes u nás velmi rozšířeno pohřbívat bez obřadu. Můžeme mít téměř dojem, že je to normální. A přitom je to celosvětová zvláštnost, kterou se vyznačuje Česká republika a území bývalé Německé demokratické republiky. Těžko říci, proč to tak je. Snad je to tím, že naši a východoněmečtí komunisté si dávali tolik záležet na proticírkevní politice. Systematicky zaváděli sekulární obřady, které měly nahradit tradiční rituály spojené s náboženstvím.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu