Český bratr 12/2013.
Synodní rada ČCE zřídila pro přípravu přechodu k samofinancování strategickou komisi, která hodnotí údaje týkající se přechodu ČCE k samofinancování, rozpracovává usnesení synodu v této záležitosti a připravuje materiály k rozhodování pro synodní radu a synod. Důležitým úkolem strategické komise je také příprava podkladů pro rozhovor na sborové a seniorátní úrovni. Komise je složena paritně z kazatelů a presbyterů.
Co strategická komise vypracovala:
Část podkladů, které měla strategická komise a synod k dispozici, byla zveřejněna v částech 1–4 této informace v časopise //Český bratr//. Synodu byly předloženy kromě modelů možného vývoje církevních financí s komentářem i následující teze přechodu ČCE k samofinancování:
1) V současné struktuře a při současné obětavosti není ČCE samofinancovatelná.
2) Cestu k samofinancování je nutno chápat komplexně. Bude vyžadovat současně zvyšování obětavosti, změnu struktury sborů, větší flexibilitu práce v diaspoře a racionální hospodaření s klesající státní dotací a restitučními prostředky.
3) Změna sborové struktury je při současné obětavosti nevyhnutelná, což platí i při mírném zvýšení obětavosti.
4) Zvýšení obětavosti je nezbytně nutné, nicméně samo o sobě pro současnou strukturu sborů stačit nebude. Potřebná obětavost by v některých regionech byla za hranicí reality.
5) Přechod k samofinancování bude obtížně proveditelný jednotným mechanismem ve všech regionech církve. Je proto nezbytné posílit odpovědnost a pravomoci seniorátních výborů.
6) Pojem sboru bude nutno chápat ve výrazně širším rozměru, místy až v regionálním pojetí, a bude nutno cíleně vytvářet životaschopná společenství.
7) Existují sbory, které nejsou schopny cestu k samofinancování samostatně promyslet a pravděpodobně ani realizovat a budou při svých úvahách potřebovat vedení seniorátních výborů.
8) Přechod k samofinancování je podmíněn razantním zvyšováním obětavosti všech členů církve.
9) Některé oblasti života církve budou stejně jako doposud financovány ze společné pokladny.
10) Odpovědnost za finanční životaschopnost sboru nesou především jeho členové. Samofinancování sborů je však nemyslitelné bez promyšlené a cílené solidarity. Některé regiony se neobejdou bez spolufinancování, pokud bude žádoucí činnost ČCE v těchto místech zachovat.
11) Přechod k samofinancování se neobejde bez změny stylu práce při zajištění kazatelské služby, zejména v diaspoře.
12) Nová situace bude vyžadovat také změnu pojetí práce kazatelů. Předpokládáme mimo jiné pestřejší pojetí pracovních úvazků, kolektivní spolupráci, různorodější způsoby povolávání kazatelů do služby ve sboru a širší zapojení ordinovaných presbyterů.
13) Bude nutno zároveň provést důkladnou teologickou reflexi situace, ta však není předmětem tohoto materiálu.14) Úspěšnost přechodu k samofinancování bude záviset na hluboké a otevřené diskusi nezastírající hloubku problémů, se kterými se budeme setkávat.
Co nám uložili synodálové:
33. synod ČCE na svém 3. zasedání předložené materiály projednal a přijal usnesení, jejichž smysl je možno ve zkrácené formě shrnout následovně: Synod uložil synodní radě poskytnout předložené modely cesty ČCE k samofinancování k rozhovoru sborům. Synod uložil synodní radě vypracovat materiál, který poslouží jako manuál k vedení rozhovoru ve sborech a seniorátech. Synod uložil všem sborům seznámit se s možnými cestami ČCE k samofinancování, které jsou vyjádřeny jednotlivými modely, a vypracovat na základě předložených podkladů a modelů strategii sboru pro jednotlivé možné cesty k samofinancování a informaci o svém rozhovoru předat seniorátním výborům. Seniorátní výbory mají být při tomto rozhovoru nápomocny a následně mají vypracovat seniorátní strategii přechodu k samofinancování.
Synod uložil synodní radě provést sumarizaci vyjádření seniorátních výborů a předložit ji 4. zasedání 33. synodu k rozhovoru. Součástí předloženého materiálu budou i návrhy dalšího postupu. V případě, že ze sumarizace vyjádření nebude patrný zřetelný většinový názor ČCE, předloží synodní rada materiál variantně nebo předloží návrh dalšího rozhodovacího postupu.
Cílem tohoto postupu je, aby rozhovor v církvi proběhl na co nejširším základě ve smyslu presbyterně synodního zřízení. Každý sbor má možnost se do rozhovoru zapojit a vyjádřit svůj názor. Je důležité, aby tento rozhovor proběhl v každém sboru opravdu pečlivě a jeho výsledky byly předány seniorátním výborům a dále prostřednictvím synodní rady synodu. Úkolem 4. zasedání 33. synodu a 1. zasedání 34. synodu bude na základě názorů ze sborů zvolit cestu k samofinancování církve.
O čem spolu máme mluvit ve všech sborech:
Rozhovor o přechodu ČCE k samofinancování musí probíhat ve výrazně širším kontextu, než jsou pouze finanční otázky. V souladu s usnesením synodu zaslala synodní rada do sborů Manuál pro rozhovor o budoucnosti sboru. Hlavním záměrem předkládaného manuálu je rozhovor o budoucnosti sboru podnítit a usnadnit. Otázky nejsou primárně určeny k zjišťování stavu sboru pro potřeby nadřízených orgánů. Je plně v kompetenci staršovstva, koho ve sboru k rozhovoru přizve a jakým způsobem rozhovor povede. Seniorátní výbory mají za úkol koordinovat práci na budoucí strategii sborů ve svém seniorátu, popř. na požádání pomoci i při vedení rozhovoru uvnitř sborů.
Otázky manuálu jsou rozděleny do několika tematických oddílů a jsou sestaveny tak, aby kombinací obecnějších a konkrétních otázek poskytly vodítko pro přemýšlení o různých oblastech života sboru. Jednotlivé skupiny otázek a jejich zkrácený obsah jsou následující:
A) Charakteristika sboru: Jaká jsou specifika sboru? Co se ve sboru daří? Jak nejlépe rozvíjet pozitiva sboru v budoucnosti? Co se ve sboru nedaří a jak odstranit slabiny sboru? Jaké jsou nevyužité možnosti sboru? Jaké je staršovstvo, je příkladem odhodlání a obětavosti?
B) Proč je tu náš sbor: svědectví? Jaké jsou misijní úkoly sboru, laiků i kazatele? Kdo a proč do sboru přišel a odešel v poslední době? Jak oslovuje sbor své okolí? Jaké aktivity sboru oslovují společnost mimo vlastní sbor nejvíce? Kolik dospělých bylo pokřtěno apod.?
C) Proč je tu náš sbor: bohoslužby a katecheze?Témata: charakter bohoslužeb, účast laiků při vedení bohoslužeb, bohoslužby na jednom či více místech, dovoz lidí na bohoslužby, společná příprava bohoslužeb se členy sboru, jiná činnost členů sboru, vývoj počtu členů na bohoslužbách, demografické rozložení sboru, početnost jednotlivých věkových skupin, nové aktivity kazatele a laiků.
D) Proč je tu náš sbor: služba potřebným? Jaká je pomoc potřebným v praxi? Jaká je spolupráce s Diakonií ČCE, případně s jinými charitativními institucemi? Jaká součást rozpočtu je věnována na dobročinné účely a jaká část z církevních restitucí by na dobročinné účely věnována být měla?
E) Proč je tu náš sbor: společenství křesťanů? Co pro sbor znamenají vztahy mezi lidmi? Jsme si navzájem oporou? Jaký je vztah k nově příchozím, navštěvujeme nemocné? Pracují členové sboru s mládeží a dětmi? Jaké je věkové složení sboru, jak ve sboru vycházíme vstříc jednotlivým věkovým skupinám?
F) Proč je tu náš sbor: součást ekumenického společenství? Jaké křesťanské církve působí v naší blízkosti? Které jsou nám blízké a které vzdálené? Jsou naše vztahy přátelské, existují ekumenická shromáždění a jsou pro sbor důležitá? Je účast na nich povinností, nebo radostí? Spolupracuje sbor ekumenicky v diakonii, s dětmi či při jiných setkáních?
G) Proč je tu náš sbor: odpovědné spravování svěřených prostředků?Jak financujeme svůj sborový život? Víme, že každé kazatelské místo je dotováno 300 000 Kč/rok? Jak vysoké příspěvky – saláry – platí členové sboru, dosahují 5 % příjmů, jak předpokládají církevní řády? Diskutovali jsme ve sboru o složení plateb saláru podle dotazníku z roku 2012? Kolik členů sboru platí minimální saláry a jaká část členů neplatí vůbec? Jaká je obětavost sboru při sbírkách na konkrétní účely? Jaká je ochota členů k dobrovolné práci ve sboru? Je tato práce ekonomicky významná?
H) Plán našeho sboru: Jakému níže jmenovanému „sborovému uspořádání“ bychom se chtěli v příštích deseti letech blížit? – Samostatný sbor s jedním kazatelem. – Samostatný sbor s vyšším počtem kazatelů proti stávajícímu stavu z důvodu rozšíření činnosti. – Samostatný sbor s kazatelem povolaným na částečný úvazek – část sborového programu bude plně v kompetenci presbyterů.– Samostatný sbor s kazatelem povolaným na částečný úvazek – omezený sborový program, udržovací strategie. – Samostatný sbor bez stálého kazatele – sbor trvale administrován, sborový program je plně v kompetenci presbyterů, kazatel je zván na některé bohoslužby, služebnosti či občasné akce.– Sousboří / personální unie – užší spolupráce staršovstev dvou a více sborů v geografické blízkosti, kazatel je povolán k práci v sousboří na základě podílů dohodnutých mezi jednotlivými staršovstvy. – Sbor ve správě seniorátního výboru – práci neřídí staršovstvo, ale organizuje ji seniorátní výbor, např. pomocí správní komise. – Sbor ve správě presbytera / ordinovaného presbytera. – Sbor se připojí k sousednímu sboru – sbor přeměněn na kazatelskou stanici. – Sbor bude spolupracovat se sborem jiné církve.– Sbor zanikne – práce ČCE nebude v dané lokalitě dále pokračovat.
I) Co uděláme sami pro vybranou variantu letos, co příští rok, co v následujících letech?
J) V čem očekáváme pomoc seniorátního výboru a ústředí církve?
Některé varianty neodpovídají stávajícím církevním řádům a jejich realizace by si vyžádala nejprve jejich změnu. Nicméně pro uvažování o perspektivě byly do seznamu zařazeny. Soubor otázek si nedělá nárok na úplnost či uzavřenost. Jedná se o nabídku, která má šanci zjednodušit a urychlit společné hledání odpovědí na některé složité otázky týkající se budoucnosti sboru. Výsledkem rozhovoru by mělo být vyjasnění, kam bude sbor směřovat v následujícím období a co pro to bude nutno udělat.
Synodní rada připravila spolu se strategickou komisí v průběhu podzimu 2013 několik seminářů zabývajících se tematikou financování sborů. Setkání proběhla či budou probíhat postupně na různých místech naší církve. Mají za cíl seznámit presbytery, kazatele i ostatní členy sborů s východisky stávajícího uvažování a se základními možnostmi dalšího finančního směřování. Účastníci seminářů budou mít možnost vést rozhovor o tom, jaké vhodné postupy v nových hospodářských poměrech církve zvolit. V následujícím období je důležité vytvořit co nejširší prostor pro vzájemný rozhovor o budoucnosti sborů.
Pavel Stolař
V Českém ráji, nedaleko Turnova, leží v malebné krajině vesnička jménem Ondříkovice. Pár chalup, dvě desítky obyvatel. Při výjezdu ze vsi klenot – bývalý Hanušův statek, stavení ze 16. století. A tady, na místě, kde se cítíte jakoby na konci světa, se ve dnech 17.–20. října 2013 sešlo několik učitelů evangelických škol, aby se společně podíleli na duchovním doprovázení pedagogů škol Evangelické akademie. K vedení byly připraveny Ivana Noble a Ivana Macháčková.
Věděla jsem, jakými tématy se budeme zabývat, čekaly nás modlitby, čtení z Bible, meditace. Co však bylo nejpodstatnější – vlastní zamýšlení nad biblickými slovy, soustředění, nahlédnutí do sebe, uvědomování souvislostí, záznamy svých závěrů.
