Český bratr 12/2013.

Slunný prodloužený víkend na konci října patřil v našem evangelickém středisku v Hořejších Herlíkovicích vepřovým hodům. Chtěli jsme tím alespoň trochu připomenout období, na které mnozí ze střední a starší generace rádi vzpomínají – když se do Horského domova jezdilo na sena a když se tu chovali koně, kravky a samozřejmě i vepříci. Zvířata už nechováme, ale práce je tu pořád dost. A protože je i v dnešní době díky Bohu dost lidí ochotných přijet a pomoci, nastala i odměna s hospodářstvím spojená, totiž vepřové hody.

Jsme malá církev, a tak není divu, že se i k našim uším doneslo, jak byla pozvánka na tuto akci v některých sborech přijata s rozpaky či dokonce s mírnou nelibostí. Přemýšleli jsme, jaké úvahy asi běží hlavami pobouřených sester a bratří. Jak tu s mastnými pusami celý den vysedáváme u prohýbajících se stolů, pivo teče proudem a pak, notně posíleni slivovicí, hulákáme opilecké songy v místním kostelíku? Upřímně jsme se nad tou představou pobavili.

Milí přátelé, jen málokdo z nás zvolil skutečně přísně asketický způsob života. Tím nemyslím, že holdujeme obžerství. Ale vše co máme, máme od Pána, a tak vděčně přijímáme jeho dary – duchovní i materiální – a radujeme se z nich. Chtěli bychom proto poděkovat faráři Marku Vančovi za to, že měl pro nás připraven dopolední i večerní program a nedělní bohoslužby, Lucii Pokorné za to, že nás jeden večer nadchla svým klavírním koncertem, dalším mladým lidem, kteří se starali o odpolední výlety do přírody, všem, kteří neúnavně doprovázeli náš zpěv, když jsme zpěvník Svítá přezpívali od A až do Z, a konečně panu kuchaři, že jsme si u oběda a večeře mohli pochutnat na vepřových specialitách (ani pivo, víno a slivovice nechyběly). A víte, kdo mezi nás také přišel? Kristus… Protože kde se dva nebo tři sejdou v jeho jménu, tam On je uprostřed nich… A nás se v jeho jménu sešlo téměř padesát.

Tak zase za rok na shledanou!
Petra a Petr Bártovi, Horský domov Herlíkovice
www.horskydomov.cz