(ČB 7-8/2019) Co dává církev člověku do života? Já bych odpověděla: dává mi svědectví o naději v životě i v umírání. Svědectví o tom, že můj život má dobrý smysl, i když se mi všechno nevydaří, i když se moje tělo jednou rozpadne v prach…

Poslechněte si článek:

Ale ono to vlastně není jen svědectví. Církev netlumočí jen nějaký obsah, nepředává „produkt“. Jde v ní o víc. Když hledám biblický text pro tuto úvahu, všímám si zvláštní věci. Novozákonní texty nehovoří o tom, co církev člověku dává, ale o tom, čím se člověk v církvi stává. Ani apoštol Pavel v listu Efezským neprosí za to, co člověk z církve může mít, ale za to, kým v církvi může být. Církev nedává, církev člověka zásadní způsobem formuje. Pokračování textu →

(ČB 7-8/2019) „Je fascinující to srovnávat: Včera večer na biblické hodině, dnes v práci. Jsou to dva úplně jiné světy, které spolu nemají nic společného. Nic z jednoho se nedá použít v tom druhém,“ řekl mi jednou za čas jeden presbyter, vedoucí v technickém oboru.

Poslechněte si článek:

Zejména evangelické církve hlavního proudu se v západním světě povážlivě míjejí se zkušeností docela velké části populace – mužů středního věku, kteří jsou v církvi zastoupeni poměrně řídce. Na rozdíl od společenství ortodoxních židů, muslimů, ale třeba i tradicionalistických katolíků či některých letničních. Ne že by církev se svým poselstvím nějak zaspala: Upozadění zkušenosti docela podstatné části populace se dnes znatelně začíná projevovat i ve světské kultuře, většinový protestantismus byl v tomto přístupu spíše předvoj. Pokračování textu →

(ČB 7-8/2019) Petr Zajíc (*1963) žije celý život v Hovoranech, které náleží k evangelickému sboru v Hodoníně. Kdysi byl však osloven kázáním faráře v Kloboukách tolik, že se tam stal členem sboru a tvrdí, že Hovorany patří ke klobouckému sboru – jiná evangelická rodina totiž v Hovoranech není. Působí v Kloboukách i jako presbyter, dokonce místokurátor. Z firmy zvané Kovářství, která vznikla hned po revoluci, Petr Zajíc vybudoval skutečně prosperující podnik. Spolupracuje s italskou firmou RIK-FER a dosahuje opravdu dobré úrovně uměleckého zpracování kovaných kovářských výrobků a kovaného hutního železa. Je ženatý, má dvě děti a osmiměsíčního vnoučka.

Poslechněte si článek:

Jak Kovářství Petr Zajíc v roce 1990 vzniklo?

Původně jsem byl zaměstnán jako energetik v místním zemědělském družstvu. Už dva roky před devětaosmdesátým rokem jsem získal živnostenský list na pořizování videozáznamů a zabýval jsem se vedle své práce natáčením videí. Pokračování textu →

(ČB 7-8/2019)

Má žena mi řekla: Často se v podnikání můžete snažit, jak chcete, stejně jako v církvi, a je to k… Ale přesto vás víra v dobrou věc přenese i přes těžkosti.
Miroslav Kadeřávek, majitel penzionu na Českomoravské vysočině

Poslechněte si článek:

Řemeslnou živnost provozuji od roku 1994. Myslím, že zkušenosti ze života v církvi mé podnikání nikterak neovlivnily. Ke všem svým zákazníkům se snažím přistupovat vstřícně a profesionálně. Je to fuška, ale funguje to. Hodně se jich vrací.
Petr Zejfart, houslař Pokračování textu →