(ČB 7-8/2015) Snad se podaří přiblížit – samozřejmě jenom náznakem – problematiku starších lidí z domovů důchodců, v současném označení z ústavů sociální péče.
Pro první tři roky své farářské služby jsem na základě rozhodnutí synodního seniora ThDr. Viktora Hájka přijal povolání za seniorátního vikáře ve sboru Mariánské Lázně. Pokračování textu
(ČB 6/2015) Ústecký seniorát je pro církev těžkou oblastí z řady důvodů. Z jeho území byli vyhnáni původní obyvatelé německého jazyka a církev zde žije v prostředí rozvrácených tradičních hodnot. Kdysi bohaté podřipské sbory se nevzpamatovaly z komunistické kolektivizace. Seniorátní sbor zde žije v ještě větší izolaci než kterýkoliv jiný. Pokračování textu
(ČB 5/2015) V tomto čísle se budeme věnovat vůbec prvnímu diakonickému dílu v naší církvi, které vzniklo právě na území Ústeckého seniorátu. Toto dílo je těsně spjato s osobou evangelického faráře Václava Šubrta, který byl povolán do Krabčic v roce 1862.
Slavnostní bohoslužby 1. 11. 1864 v krabčickém sboru zahájily činnost opatrovny pro děti pracujících sedláků. Toto datum je možné považovat za symbolické položení základů pro činnost budoucí Diakonie. Pokračování textu
(ČB 4/2015) Po vydání tolerančního patentu nastává také v severních Čechách pronikavá změna. Dominatní postavení katolické církve přestává být výlučnou duchovní orientací. Studie uvádějí skutečnosti, které vedly k zásadní proměně: Ke konci 18. století a v první polovině 19. století dochází k jakémusi ohlížení zpět a navazování na tradice protestantské, pokud na některých místech přestály důslednou rekatolizaci. Pokračování textu