(ČB 4/2015) Po vydání tolerančního patentu nastává také v severních Čechách pronikavá změna. Dominatní postavení katolické církve přestává být výlučnou duchovní orientací. Studie uvádějí skutečnosti, které vedly k zásadní proměně: Ke konci 18. století a v první polovině 19. století dochází k jakémusi ohlížení zpět a navazování na tradice protestantské, pokud na některých místech přestály důslednou rekatolizaci. Mezi laiky a hloubavými lidmi pietistické orientace vznikají osobní kontakty s důrazem na osobní zbožnost ochranovského společenství. Tito hledači pravdy bývají často považováni za kacíře. Kromě silného vlivu luterství se ustavují skupiny starokatolické církve s významným centrem ve Varnsdorfu. Postupně se prosazuje industrializace s růstem spousty továren; severní část země se stává bohatou. Tak jako byly kdysi městy velmi majetnými Jáchymov či Kutná Hora, stává se údajně druhým nejbohatším městem po Praze Liberec. Lodní doprava je v rozkvětu, železnice spojuje roku 1844 hlavní centra sousedních zemí. Do tohoto světa vstupují jako majetní podnikatelé také evangelíci a podporují nákladné církevní stavby.

Rozšíření luterství souvisí s nepatrnou vesnicí pět kilometrů od Úštěka. „Po vydání tolerančního patentu se Haber/Habřina stala centrem evangelíků v rozsáhlé oblasti severních Čech. V samotné obci nebyl dostatek nekatolíků, proto byl augsburský sbor se sídlem v Habřině povolen cestou milosti 1. února 1784.“ (Zdeněk R. Nešpor, Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska, Kalich 2009.) V 19. století, v době působení faráře Josepha Kowarze (zemřel v roce 1874), neuvěřitelně výkonného svědka, se mj. ustavují tyto kazatelské stanice, filiální sbory a farnosti: Teplice (1845), Děčín-Podmokly (1852), Rumburk (1861), Růžová(1863), Nový Bor (1874), Litoměřice (1877) a Třebenice (1899).

Může nás povzbudit, když si zpřítomníme dění z moci duchovní. Připomínám sbor v Chotiněvsi. V roce 1951 byl podle návrhu Ing. Bohuslava Bareše postaven kostel, přičemž většina práce byla provedena „brigádnicky“. Kazatelna a stůl Páně pochází z Volyně a připomíná úspěšné roky hospodaření a odpovědnosti. Zvon byl ze zrušeného sboru v Habřině nedávno instalován do věže kostela. Snad i tyto symboly dopomohly k tomu, že nám chotiněvští byli v čase tísně příkladem v péči o děti a mladé lidi. Nejstarší členové sboru prošli nejtěžšími zkouškami a snad i ti mladší neuhnuli, když se měli v čase nesnází na Boží pokyn osvědčit. 

Petr Čapek