(ČB 3/2016) Vyrůstala jsem v malém městě jako prostřední ze tří sester. Nebyli jsme žádní andílci. Cigarety, vodka, kolik mně tehdy bylo? Čtrnáct? Patnáct? Maminka nás měla ráda, ale otec byl tyran. Jinak to byl vážený úředník na Národním výboru, nebo jak se to tehdy jmenovalo. Když jsme donesli ze školy špatnou známku, museli jsme se postavit do chodby a stát zpříma. Několik minut chodil mlčky kolem. Pak jsem musela předpažit, stát a Pokračování textu →

(ČB 3/2016)

Petra Procházková, novinářka
Moje děti a jejich vášnivá závislost, která vzbuzuje naději, že na světě bude někdo, kdo mne bude potřebovat i za třicet let.

Petr Vaďura, kazatel a rozhlasový redaktor
Ale vždyť já chuť žít spíš nemám. Žiju, protože je to zadání od Hospodina. Žiju, protože cítím odpovědnost za děti, manželku, Pokračování textu →

(ČB 2/2016) Lepší být zlehčen a služebníkem jemu, než mít se váženým a nemít chleba. Spravedlivý zná duši dobytka jeho a nitra svévolníků jsou krutá. Kdo obdělává půdu jeho, bude nasycen chlebem, a kdo následuje povaleče, tomu chybí srdce. Př 12,9–11

Poslechněte si článek:

Může být člověk spravedlivý zároveň svévolníkem? To není otázka spekulativní, ale čistě praktická, každého z nás se týkající. I my přece smíme mít na spravedlnosti podíl… Kdy jsme tedy spravedliví? Naše spravedlnost je naše vědomí, rodící Pokračování textu →

(ČB 2/2016) Na letniční hnutí, které vzniklo na začátku minulého století, se lze dívat z různých pohledů. Skupiny či jednotlivci zakládající si na zvláštních darech Ducha (například na daru modlitby v jazycích) se v církvi objevují od jejích počátků, jak o tom svědčí třeba Pavlovy listy do Korintu. Charismatici byli vždy tak trochu podvratným živlem, a proto se církev snažila Ducha svatého poněkud zkrotit a svázat jeho dary výhradně s

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →