(ČB 5/2016) Nejen starozákonní člověk znal a dokonce uměl ocenit smutek: „Lepší je hoře než smích, neboť zachmuřená tvář prospívá srdci. Srdce moudrých je v domě truchlení, ale srdce hlupáků v domě radovánek.“ (Kaz 7,3-4) I sám Ježíš, který nám přinesl evangelijní radost, řekl: „Šťastní jsou ti, kdo pláčou. Takovým bude blaze!“ (srv. Mt 5,4) a sám několikrát veřejně plakal a zažil
Poslechněte si článek:
(ČB 5/2016) Touha je krásná velká věc. V lidských srdcích sice mívá úspěch a bývá příčinou radosti, v přísné mravoučné literatuře ale moc dobré jméno nemá. Kdo touží, jako by už stál na cestě vedoucí k zatracení. Touha se často ztotožňuje s vášní, která je na tom ještě o poznání hůř. Dělat mezi oběma rovnítko však není spravedlivé; a i kdyby, touha a vášeň mohou mít v lidském životě kladný
Poslechněte si článek:
(ČB 5/2016) Putování do Santiaga de Compostela zažívá veliký rozmach. Za posledních dvacet let se počet poutníků zdesetinásobil a v minulém roce navštívilo toto tradiční poutní místo 262 458 lidí. Co je příčinou neobyčejné atraktivity několikatýdenní pěší cesty, kterou je možné zvládnout z Prahy letadlem za pár hodin? Proč se do Santiaga vydávají také lidé, kteří nejsou křesťany a ostatky svatého Jakuba je příliš nezajímají? Na tyto a jiné otázky jsem se zeptal Michala Šourka (1965), faráře ČCE v pražském Jižním Městě, který se v minulém roce k zástupům poutníků připojil.
Poslechněte si článek:
(ČB 5/2016)
Jan Satke, farář
Určitě, touha je hnacím motorem života. Bez touhy se mění život v suchopár. Pravidla, povinnosti. Dovoluji si tvrdit, že touha jde ruku v ruce s vírou. Toužit po tom, co Bůh zaslibuje. Touha po štěstí, naplněném životě – to je
Poslechněte si článek: