Archiv pro rubriku: Téma

Biblická úvaha: Zeje tu propast

propast(ČB 2/2017) Letošní rok je rokem reformace. Co s ní? Vždyť je to tak dávno. Hus, Luther, Kalvín a další, vždyť je mezi námi a nimi veliká propast. Propast času, myšlení, priorit. Ale moment. U té propasti se zastavme. Není taková propast právě dneska aktuální? Propast mezi církví a světem, církvemi a státem, propast mezi lidmi v církevních společenstvích a těmi, kdo kdo v nich nejsou?

Poslechněte si článek:

„A nad to vše jest mezi vámi a námi veliká propast,“ slyšel boháč, když se na onom světě obracel pro pomoc (L 16). Pokračování textu

O dobrých skutcích

Öèôðîâàÿ ðåïðîäóêöèÿ íàõîäèòñÿ â èíòåðíåò-ìóçåå gallerix.ru(ČB 2/2017) Milí čtenáři, s ohledem na výročí Martina Luthera, ke kterému se budeme vracet po celý rok, bychom také rádi systematicky, v každém čísle, uvedli některé z jeho vět zapsaných v knížce O dobrých skutcích z roku 1520.

Jak v pečlivé předmluvě zmiňuje Amedeo Molnár, tento augustiniánský mnich, později zvaný „saský Hus“ nebo taky „český kacíř“ (podle Johanna Mayra Ecka v protiwittenberských antitezích), překvapil tím, že si za rámec svého výkladu zvolil právě Desatero. „Jednoduše“, kategoricky. Proto, „aby ukázal, jak vyznavač v síle darované důvěry spontánně dělá dobré přímo v běhu všedního života, ne jen v krizových situacích“.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Jak rozumět novým médiím?

počítač(ČB 2/2017) Často se říká, že nebýt vynálezu knihtisku, Luther by nikdy nebyl tak úspěšný. Nebo jinak: Pokud by měl k dispozici knihtisk už Hus, možná by byl úspěšnější a možná by byl zahájil celý proces reformace dříve. Jeho myšlenky by se byly mohly dostat k více lidem a získat větší podporu. Podobný optimismus je spojen s dějinami technologií po celou dobu lidstva. Ještě před časem se říkalo, že to byly kopírky, co pomohlo disidentům ve východní Evropě k vítězství nad totalitním režimem, když pomáhaly šířit pravdu. Další soudili, že ještě účinnějším prostředkem,

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Rozhovor se starozákoníkem Petrem Slámou o biblických hodinách a učení nazpaměť

Petr Sláma(ČB 2/2017) Jaké místo ve sborovém životě měly biblické hodiny kdysi – a jaký význam by měly mít dnes?
Z hovorů s kolegy na sborech a s přáteli mám dojem, že na mnoha místech biblické hodiny trochu uvadají. Asi to souvisí s tím, jak se po listopadu 1989 zrychlil čas, což je stručné vyjádření pro to, že je dnes mnohem bohatší nabídka všeho možného, ale také zvýšená nutnost ohánět se, aby člověk obstál v práci. Asi to také souvisí s ochladnutím vztahu k Bibli. Myslím si, že v tom má prsty její „odkouzlení“, které jsme, akademičtí teologové, způsobili, když jsme ji – v zájmu větší přijatelnosti soudobému člověku – demytologizovali.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu