Archiv pro rubriku: Téma

Biblická úvaha: Jako o závod

(ČB 9/2021) „Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. Bratři, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.“ (Fp 3,12–14)

Pokračování textu

Hory, sbor, rodina, skaut

(ČB 9/2021) S Jakubem Kašparem jsme se nedávno setkali v Bělči na kurzu pro faráře. Téma kurzu byl storytelling – Jak lépe vyprávět. Jakub o sobě říkal, že vypráví hodně …
K rozhovoru do Českého bratra jsme se sešli na zápraží před Vilkou v Horském domově v Herlíkovicích. Toto místo symbolicky spojuje Jakubovu práci v KRNAPu, kde zastává funkci náměstka ředitele, a kurátorství vrchlabského sboru, ke kterému Herlíkovice patří.

Pokračování textu

Každý má dar

(ČB 9/2021) Měla jsem to štěstí, že jsem se během svého studia v zahraničí mohla podívat do Dublinu. Kromě jiného mi utkvěl v paměti první pohled do ulic cestou z letiště. Bylo před volbami a jejich význam se ve veřejném prostoru nedal přehlédnout. Doslova na každé lampě nebo sloupu podél ulice byly klidně dva nebo tři plakáty s portréty lidí z různých stran, kteří se o důvěru voličů ucházeli. Obdobné záběry může divák vidět třeba v dánském seriálu Borgen (česky jej pod názvem Vláda vysílala i ČT). Volby jako soutěž idejí a programů, politika jako hledání spolupráce k účinné správě společného života, vláda jako příležitost pečovat o hodnoty, které nám za to stojí.

Pokračování textu

Oslovující atmosféra farního sboru

(ČB 9/2021) Při názvu tématu tohoto čísla se mně vybavila vzpomínka. Bylo nám kolem třiceti let, měli jsme malé děti. Matka mého muže zjistila, že se v našem sboru setkává střední generace a nabídla se, že nám pohlídá naše předškolní děti, abychom mohli na „třicátníky“ jít. Přišli jsme na faru, zaklepali na dveře, za kterými jsme slyšely hlasy, po pozvání dále jsme vstoupili. Kolem stolu byli shromážděni bratři a sestry ve věku mezi 50 a 70 lety. „Dobrý den, prý je tu někde setkání třicátníků, můžete nás prosím nasměrovat?“ zeptala jsem se. „No to jste tady správně,“ přivítal nás bratr farář. Ze slušnosti jsme zůstali. Další hlídání dětí již nebylo potřeba.

Pokračování textu