(ČB 12/2019) Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu a modlili se, měli všechno společné, každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem. (Sk 2,37–47)

Evangelista Lukáš, autor knihy Skutků apoštolských, líčí, jak jednou o letničních svátcích přijalo křest na tři tisíce lidí. To je panečku! Kdyby se něco podobného stalo třeba v některém sboru naší církve dnes, měli bychom možná pocit, že je něco v nepořádku.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2019) Velkou část profesního života pracuji jako konzultant, zaměřený na strategii a fungování institucí. Vyrůstal jsem ve vršovickém sboru a posléze zakotvil v jarovském, ale většina mých osobních vztahů je mimocírkevních a z velké části jde o vztah s mladými lidmi – se zájmem pozoruji, jak se vyvíjí jejich vnímání světa.

Poslechněte si článek:

V posledním roce jsem začal pomáhat na ústředí ČCE s hospodářskými tématy a posléze i s finalizací strategického plánu. Teprve tehdy mě napadlo podívat se na církev stejným pohledem, jakým jsem zvyklý dívat se na jiné instituce a klást podobné otázky: jaký je smysl a cíl existence ČCE? Jak se jí daří její smysl a cíl naplňovat? Jakým problémům čelí? Je vybavena tak, aby se s nimi mohla úspěšně vypořádat? Pokračování textu →

(ČB 12/2019) Benjamin Roll je místopředseda a mluvčí organizace (zapsaného spolku) Milion chvilek. Důvod k rozhovoru ale nebyl primárně spolek sám, s ohledem na téma čísla šlo více o to, jak je člověku, který má náhle a spíš nečekaně velkou autoritu, svým způsobem úspěch, lidé ho poslouchají a obracejí se k němu s očekáváním, s nadějí. Co to s ním dělá? Sešli jsme se na Evangelické teologické fakultě v kanceláři profesora Jana Štefana. Benjamin Roll tady totiž při studiu působí jako pomocná vědecká síla. Studuje evangelickou teologii a ví, že se chce stát farářem. Zatím je svobodný, je mu 24 let.

Milion chvilek. Měli bychom nejdřív vysvětlit, jak jste vlastně na tenhle trochu zvláštní název přišli.

Poslechněte si článek:

V listopadu roku 2017 Mikuláš Minář, který tehdy taky studoval evangelickou teologii, mě oslovil s naléhavou připomínkou, že k 17. listopadu by se studenti měli ozvat. Bylo to po volbách, které podle nás nedopadly právě dobře. Tak jsme začali sestavovat text, který jsme nazvali Chvilka pro Andreje. Byla to petice, šlo v ní o to, aby Andrej Babiš dodržoval sliby, ke kterým se zavázal Pokračování textu →

(ČB 12/2019) Každý už asi slyšel o tom, že evangelikalismus je typický pro dnes rychle rostoucí část světového křesťanstva; silný je na celém americkém kontinentu, v Africe, v některých asijských zemích, relativně úspěšný je i v Evropě. Teologové hledají příčiny této expanze v teologických důrazech, religionisté jsou si vědomi spíše toho, že jde o způsob zbožnosti, který je přizpůsoben náboženské a společenské situaci moderní doby.

Poslechněte si článek:

Historické kořeny

Kolem poloviny 18. století se v západních společnostech radikálně změnila situace, pro tuto novou situaci se postupně ustálilo označení „modernita“. V oblasti náboženství přinesla modernita nový jev: v důsledku industrializace a urbanizace se začal rozpadat farní systém církví. Vznikly masy lidí, kteří v důsledku stěhování do měst ztratili vazbu na svou farnost, a ocitli se tak vlastně mimo církev. Začalo být možné žít nábožensky jinak než dosud, anebo nábožensky nežít vůbec. V oblasti náboženství tak vznikla pluralita, která se od té doby již jen rozšiřuje. Pokračování textu →