(ČB 7+8/2014) Známý ruský politolog Andranik Migraňan na začátku dubna publikoval kontroverzní text, v němž obhajuje politiku Adolfa Hitlera – je totiž podle něj třeba rozlišovat Hitlera „dobrého“ do roku 1939 a „zlého“ v období následujícím. První z nich „sjednotil Německo s Rakouskem, Sudety s Německem, Memel s Německem a fakticky tak dokončil to, co se nepodařilo Bismarckovi. A pokud by se zde Hitler zastavil, zůstal by v dějinách své země zapsán jako politik nejvyšší třídy“. Migraňanovi, jehož text na svých stránkách zveřejnil i prestižní Moskevský státní institut mezinárodních vztahů, samozřejmě nešlo o historické otázky hitlerovského Německa, ale o paralelu mezi německou situací a současným Ruskem. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014) Tomáš Pavelka, farář
Se strachem. Člověk nemůže vědět dopředu, zda se sesype při prvním výstřelu, nebo zda „to bude umět“. Na druhou stranu, aktivně bojovat se mi zdá lepší, než před zraky rodiny trpně doma sedět ve strachu, kdy si „pro vás přijdou“, nebo ohýbat hřbet. Pokračování textu →

(ČB 6/2014) Evangelikalismus je široké, vnitřně bohatě diferencované hnutí, které tvoří evangelikální denominace, samostatné sbory, evangelikálové uvnitř neevangelikálních denominací (např. silné evangelikální křídlo v rámci anglikánské církve) a tzv. paracírkevní organizace. Toto hnutí vychází z protestantského křesťanství a sdílí s ním všechny články víry. Evangelikálové se od ostatních protestantů totiž sice liší některými teologickými důrazy, ale daleko spíše než obsah víry je pro ně charakteristický způsob, jak víru prožívají, a to, k jakým praktickým důsledkům je jejich víra vede. Pokračování textu →

(ČB 6/2014) Když Jaroslav Pechar (1972) nastoupil v roce 2009 jako farář ČCE v pražském Braníku, byl to pro něho tak trochu návrat domů. V tomto sboru totiž kdysi coby mladý náboženský hledač našel cestu do církve, byl zde pokřtěn a také zažil nástup charismatického hnutí. Zeptali jsme se ho, jak na toto období vzpomíná a jak dnes – z odstupu pětadvaceti let – příchod letničních a jejich soužití s „tradičními“ hodnotí. Pokračování textu →