(ČB 6/2014) Moji braničtí charismatikové. Brzy po sametové revoluci se v branickém sboru, jemuž jsem v té době už dvě desetiletí sloužil, objevilo hodně mladých lidí, kteří hledali životní orientaci ve zmatku hodnot a pocitů, které jsem už zmínil. Mezi nimi se objevil i dívčí turistický oddíl se svým vedoucím. Pozoroval jsem s radostí, jak dychtivě naslouchají kázání, s ještě větší radostí jsem je křtil, když vyznali před celým sborem svou víru v Krista. Sbor okřál svěžím mládím nových křesťanů. Pokračování textu →

(ČB 6/2014)

Mikuláš Zoubek, zubař
Někdy si připadám, jako kdyby mi Duch Svatý koukal přes rameno a nad mou snahou něco udělat se shovívavě usmíval.

Tomáš Vítek, farář v Horních Dubenkách
První mě napadá, že teď cítím chvění kolem žaludku. Ale to téměř jistě působení Ducha svatého nebude. Myslím, že Boží působení nějak speciálně nepociťuji, Pokračování textu →

(ČB 5/2014) Když se s odstupem podíváme na onen čas před Velkou válkou, hranice pokroku a zpátečnictví, akce a reakce, se jeví jasná – jako se z dálky jeví jasné všechno. Pokrok, to je anarchista s bombou, reakce, to je starý monarcha a jeho knížata.

Anarchisté a monarchisté
Devatenácté století lze chápat jako reakci na Francouzskou revoluci. V roce 1814 si na Vídeňském kongresu pod vedením Klemense Metternicha mocnosti rozdělily Evropu Pokračování textu →

(ČB 5/2014) Ondřej Kobza bývá často označován za kulturního aktivistu, který oživuje veřejný prostor. Zní to trochu jako klišé, která on sám nemá moc rád. Jak ale jinak shrnout pod jednoho společného jmenovatele všechny jeho počiny? Tento bývalý student Evangelické teologické fakulty UK provozuje v Praze kavárny, Pokračování textu →