Pokračování z ČB 11/2020
Kapitola třetí: Příběh nejznámější české popravy
(ČB 12/2020) Po nečekaném vítězství po dvouhodinové bitvě na bělohorské pláni před Prahou 8. listopadu 1620 čekalo vítěznou císařskou stranu další překvapení. Již následující ráno, 9. listopadu, ujel z Prahy „zimní král“ Fridrich Falcký a týž den se pražská města vzdala nepříteli a otevřela mu své brány. Někteří vůdci protihabsburského povstání a přední osobnosti Fridrichova dvora jako Matyáš Thurn sice včas uprchli, ale většina stavovských předáků zůstala v nepochopitelném klidu a slepé důvěře doma. Mnozí naivně uvěřili vítězi z Bílé hory, bavorskému vévodovi Maxmiliánovi, jenž vůdcům povstání slíbil, že jejich života bude ušetřeno. Jiní bláhově doufali v milost císaře Ferdinanda II., když již 13. listopadu projevili ponižujícím reverzem lítost nad svými činy.
