(ČB 4/2015) Představujeme vám dílo historičky Edity Štěříkové, emeritní archivářky Evangelické církve hessensko-nassavské. Autorka se řadu let zabývá osudy českých evangelíků v exilu v 18. století. Kniha je věnována kolonii Herrnhut v Sasku, na panství hraběte Zinzendorfa, který byl spolu s exulanty z českých zemí obnovitel Jednoty bratrské. Pokračování textu →

(ČB 4/2015)        Milý Teofile,

když nás Hospodin volá a – jak se dočteme u proroka Ozeáše – přitahuje k sobě provázky milování, dělá to proto, že s námi chce navázat vztah. Hospodin, náš Pán Bůh, má o nás osobní zájem. Je to veliké a nepochopitelné, ale je to tak: my, lidští červíčkové, ležíme Stvořiteli světa na srdci. Pokračování textu →

(ČB 4/2015) „Děti, vy nevíte, kdo je to Kaštánek? Ani se vám nedivím. Takový stromový mužíček, to je vám veliká, převeliká vzácnost. Narodí se jednou za dlouhých sto let. Když se kaštany líhnou ze svých ostnatých postýlek, většinou se nic nestane. Spadne-li však kaštan na kouzelný bílý křemínek, probudí se v něm skrytý život a z kaštanu se narodí mužíček, nebo spíš klučina. Malý, maličký, ale chytrý a moc zvědavý.“ Pokračování textu →

(ČB 3/2015) Dlouho jsme o tom měli jen dílčí poznatky. Teprve Tabita Landová popsala bohoslužebný život Jednoty v plné šíři: od jejích počátků až do Bílé hory, od běžné bohoslužby až k obřadům při uzavírání sňatku (a při rozvodu!) či u lože nemocných. „Popsala“ je slabé slovo: Landová bohoslužebný život staré Jednoty sice pečlivě sleduje, a to jak v jeho proměnách, tak v jeho základní kontinuitě; Pokračování textu →