(ČB 10/2020) Stěhovat se z Prahy do nějakých Křečkovic? No to mě podržte! Kdo tohle kdy slyšel? Pro čtrnáctiletou Hanku, která nám příběh vypráví, se to zdá být nejdřív skoro nestravitelné. Z velkoměsta do nějaké přiblblé vesnice? A co škola?! I když spolužačky bývají pitomé, špitají si spolu, a když je Hanka míjí, „hlasitě ztichnou“(!), to se ale dá přežít. Pořád lepší než se stát žákem školy někde v buranově!
(ČB 10/2020) Pomíjíme-li veškerou odbornou literaturu, která už byla Pavlu Hoškovi vydána, je tu ještě druhá linie, po níž se literárně ubírá, jak ji však charakterizovat? Je méně odborná? Méně křesťanská? Myslím, že ani jedno. Snad není nepatřičné charakterizovat ji prostě tím, komu se věnuje. Že v ní tedy po Jaroslavu Foglarovi a Ernestu Thompsonu Setonovi je teď na řadě John Ronald Reuel Tolkien. K tomu, aby nás zaujala, to myslím stačí. A čím nás Pavel Hošek upoutá tentokrát? Tak třeba tím, co všechno se mu podařilo zjistit, vypátrat jakoby navíc, co všechno si musel i vedle samotných Tolkienových knih přečíst…
(ČB 10/2020) Na prahu letošní koronavirové krize vyšla v brněnském nakladatelství Cesta útlá knížka s názvem Sedm posledních slov. Bůh, který nám rozumí. Jejím autorem je „americký Tomáš Halík“, známý katolický kněz a jezuita James Martin, jehož plodná bibliografie se ve Spojených státech amerických těší velké oblibě.
(ČB 9/2020) Svatý sex? Kdo to kdy slyšel? To člověka musí upoutat, nemluvě o podtitulu s názvem „O spiritualitě a sexualitě naostro“. Když překladatel Jan Škrob ten anglický podtitul //Naked conversations about Sexuality and Spirituality// uchopil zrovna takto, předvedl hned na úvod, že s českým jazykem umí zacházet fakt dobře.
Poslechněte si článek: