(ČB 1/2018) Ochranovský sbor Jednoty bratrské otevřel v neděli 3. prosince při slavnostních bohoslužbách Milíčovu kapli v Praze-Malešicích. Bohoslužbám v tradiční bílé albě Jednoty předsedala farářka Eva Šormová. Odpoledne následovalo shromáždění s pozdravy řady hostů z Čech, Německa nebo evropské provincie Unitas fratrum (Jednoty bratrské), s promítáním fotografií z historie a rekonstrukce stavby a se zpíváním adventních koled. První adventní neděli malou kapli v Malešicích navštívilo odhadem 200–300 lidí.

Poslechněte si článek:

(ČB 1/2018) V poválečném Zelově, když se většina obyvatel odstěhovala do Československa, stal se evangelický kostel a církevní pěvecký kroužek útočištěm malé skupiny, která zůstala v zemi, jež jim nebyla příznivě nakloněna. Kantorem byl zvolen Emil Pospíšil (nar. 1883), varhaník a dirigent kostelního pěveckého sboru, který zároveň učil v nedělní škole a připravoval konfirmandy k přijetí do sboru. Po jeho smrti pokračoval v práci dirigenta Karel Pospíšil (nar. 1912).

Poslechněte si článek:

(ČB 12/2017) Českobratrská církev evangelická je zřizovatelem šesti škol, které vznikly porevolučním nadšením učitelů z řad našich církví; z radosti, že je možné opět vyučovat děti a studenty v církevních školách. Do Evangelické akademie, jež činnost našich škol organizačně zastřešuje, patří jedna škola základní, jedna konzervatoř, tři školy střední a dvě vyšší odborné. Dnes mají za sebou přes pětadvacet let činnosti, profilovaly se a mají v systému škol pevné místo. V Českém bratru se často můžete dočíst o tom, co se v nich děje, co se podařilo nebo za co byli jejich žáci vyznamenáni. Pokračování textu →

(ČB 12/2017)První dějství se odehrálo za Velké války, které se později začalo říkat první světová. Osud kostelních zvonů měl být stejný jako ve válečných letech všude. Odevzdat je jako surovinu na válečnou výrobu. To se tehdy v roce 1917 domluvili muži ze Zádveřic Jiří, Josef, Jan a Tomáš Hurtovi, Josef  a Jan Rafajovi, František Kratochvíl, Josef a František Kolajovi,  František Kratina, František Pšenčík a Jan Tureček a v noci ze 17. na 18. září dva kostelní zvony odvezli z nádražního skladiště v sousední Lípě. Bez pomoci hlídače a skladníka Karla Čelustky by to pochopitelně nebylo možné. Vše zůstalo v naprostém utajení. Pokračování textu →