(ČB 11/2019) Ve věku osmdesáti dvou let zemřel 2. října Ing. Jiří Černík. Od roku 1968 patřil k nejvěrnějším členům sboru v Děčíně. Základy jeho zbožnosti a úcty k Písmu byly položeny v dětském věku ve sboru Jednoty bratrské v Potštejně. Druhý podstatný znak jeho života byla láska k přírodě. Mnoho se naučil od otce, který vedl zahradnictví v Chuchli. Vystudoval střední zahradnickou školu v Děčíně a Vysokou školu zemědělskou v Praze-Suchdole. S manželkou Věrou žili také krátký čas v Ústí nad Labem.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 11/2019) Toto je zkratka příběhu Aloise Vajdy, mého dědy. Pocházel ze Slezska, z malé vesnice Slatina-Nový Svět. A byl to obchodník, hospodský a vizionář. Člověk, který věřil v budoucnost a měl o ní své představy. Některé z nich se dnes už naplnily, například tato: „Telefonujeme a přitom na sebe vidíme.“ Byl malé, drobné postavy. Energický a rozhodný ve svém snažení a přitom lidem nablízku. V malé osadě Nový Svět, vyhlášené v širokém okolí, vlastnil obchod, hospodu a zahradní restauraci. Jeho vize směřovaly k modernizaci hospodářství i dopravní obslužnosti okolí. O tom svědčí jeho osobní účast na projektu autobusové dopravy z Bílovce do Opavy. Jeho plány i jeho sny však překazila válka.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 10/2019) Dveře dětem z první až čtvrté třídy otevřela v první školní den nového školního roku sedmá škola Evangelické akademie. Jmenuje se Filipka – škola příběhem a sídlí v Brně na Filipínského ulici.

Zahajovací slavnost na školním dvoře

Slavnostního otevření na školním dvoře se zúčastnili děti, rodiče, přátelé školy, partnerský sbor Českobratrské církve evangelické v Brně-Husovicích i představitelé vedení evangelické církve.

Poslechněte si článek:

Po dvou letech příprav a mnohých nejistot se vysněné stalo skutečností. Žáci přišli, učitelky a asistentky jsou připraveny, školní budova svítí čistotou, chodby zaujmou barevnou výzdobou. Třídy jsou označeny jako různobarevné planety a vesmírné cestování za poznáním začíná. Pokračování textu →

(ČB 10/2019) Na počátku sametové revoluce jsem byl v Praze na synodu ČCE jako čerstvě zvolený poslanec za liberecký seniorát. Synod se konal v kostele vinohradského sboru; projednávalo se mnoho věcí, proto se v pátek 17. listopadu zasedalo dlouho do večera.

Poslechněte si článek:

Něco se děje

Před desátou hodinou večer dorazil Petr Payne, požádal předsednictvo o slovo a informoval synod o násilnostech, které právě proběhly na Národní třídě. Synodálové ihned o věci jednali a zformulovali nesouhlasný text, který synodní senior Josef Hromádka odeslal telegraficky ještě ten večer předsedovi vlády Adamcovi. Když zasedání večer skončilo, šel jsem spolu s některými přáteli ze synodu do bytu pražských Kellerů v Pařížské ulici, kde již bylo plno dalších, kteří měli o dění na Národní informace, bylo tam i několik mladých lidí, kteří tam byli zbiti. Pokračování textu →