(ČB 12/2019) Už jsem v životě stál v různých frontách. Jako malý na máslo nebo vejce, jako dospělý potom na kolo s přehazovačkou, nejspíš i na nějakou tu knihu, ale že budu jednou stát se spoustou dalších zájemců frontu na sekeromotyku a čekat na sázení stromků, to byla pro mne nová zkušenost. V Pelestrově u Havlíčkova Brodu v sobotu 19. října bylo v rámci celostátního Dne lesa shromaždiště pro kraj Vysočina. Na webu sazimelesynovegenerace.cz bylo večer předtím přihlášeno asi 1000 dobrovolníků, teď tu na louce služba srovnává do řad desítky text i fotky aut a další, pěší nadšence obnovy lesa jsem míjel cestou. Začíná se.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2019) V Kapli smíření v centru německé metropole na Bernauer Straße, kde stávala Berlínská zeď, zazpíval 9. listopadu tohoto roku při oslavách pádu zdi český písničkář Jaroslav Hutka; vystoupil hned po projevu kancléřky Angely Merkelové. Berlínský symbol studené války, který východoněmecký režim postavil v roce 1961, si vyžádal 140 životů, vnitroněmecká hranice dalších asi 330. Nejméně 180 lidí přišlo o život, když se z NDR pokusili utéct přes Baltské moře. Merkelová v Kapli smíření citovala i Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem. Kancléřka též připomněla, že na 9. listopad připadá i výročí takzvané křišťálové noci, protižidovského pogromu, který se odehrál v roce 1938 v nacistickém Německu, Rakousku a v Sudetech.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2019) Všeliký duch chval Hospodina, nabádá nás žalmista. Tento biblický verš ze samého konce Knihy žalmů (Ž 150,6) se skvěl i na lunetě, umístěné mezi píšťalami varhan v evangelickém kostele ve Škvorci. Nástroj pocházející snad z druhé poloviny 18. století stával na kůru novogotického kostelíka, který si na návrší malebné středočeské vesničky poblíž Úval v roce 1892 postavili místní evangelíci. Varhany, které měly 414 píšťal (360 v manuálovém a 64 v pedálovém poli), sloužily k potěše věřících i návštěvníků kostela téměř 100 let. Ještě v roce 1990 na nich varhaník Josef Popelka v rámci evidování varhanního fondu Čecha a Moravy nahrál tři skladby pro tehdejší Československý rozhlas, krátce poté však byly varhany rozebrány.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →

(ČB 12/2019) Jan Jelínek (1912–2009) se narodil v evangelické rodině pobělohorských exulantů v polském Zelově. V letech 1937–1944 byl kazatelem českého reformovaného sboru na Volyni v obci Kupičov, tehdy na polském území. Zažil zde hrůzy spojené s okupací sovětskou (1939), poté německou (1941) i cílené vyvražďování polského obyvatelstva ukrajinskou povstaleckou armádou (1943). Ve válečných letech, uprostřed konfliktů, při posunech hranic, front a za nezměrného násilí, zachránil Jan Jelínek spolu se svou manželkou Annou život několika desítkám lidí, často stojících ve válečné vřavě proti sobě. Šlo o Ukrajince, banderovce, Rusy, Poláky, židovské uprchlíky. Nejednou jim poskytli i ošetření. Na faře nárazově našlo azyl tolik lidí, že se tam nemohli vejít, a tak pomáhaly i další české rodiny.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu →