(ČB 12/2019) „I my věříme, že nerozumí Evangeliu, kdo nepochopil, že zvěst o vtělení, kříži a zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského není dogma nebo pouhá historická zpráva, nýbrž skutečnost, poznatelná pouze v zápase, rozhodnutí, v otřesu i radosti celé lidské bytosti.“ (Z doslovu ke knize Evangelium o cestě za člověkem)

Poslechněte si článek:

Co bych z Hromádkovy osobnosti rád vyzdvihl:

Zaprvé:

Psal, jednal, přednášel, kázal jako ten, kdo osobně stojí před Boží tváří, pod jeho pravdou a soudem. Svědek víry, která byla pro něho odpovědí na Boží oslovení, víry, která člověka a celou společnost někam vede, která ho utváří, osvobozuje. Jak mnohokrát napsal – ve víře, v náboženských hodnotách jde o cestu života a smrti. Není možné zůstat neutrální. A to platí pro celou církev. Pokračování textu →

(ČB 12(2019) Kdy jsi byl poprvé v Československu a navázal první kontakty?

V roce 1967 jsem přijel do Čech, abych na evangelické teologické fakultě studoval rok teologii. Bydlel jsem v Husově bohosloveckém Semináři V Jirchářích 13. A na filosofické fakultě jsem se ten rok také učil česky. V první řadě jsem se chtěl setkat s křesťany za železnou oponou.

Poslechněte si článek:

Máš mezi Čechy mnoho přátel? Jak ta přátelství vznikla?

Začal jsem nejdřív chodit do sdružení mládeže ve Strašnicích, bylo to za faráře Balcara, a ten mě seznámil s rodinou Pudlovských. Do dneška jsem s nimi ve styku. Pokračování textu →

(ČB 12/2019) Kolem 80 krajanů – Čechů i Slováků – se sešlo v pátek 15. listopadu v Curychu ke vzpomínce na listopad 1989. K slavnostnímu večeru ke 30 letům svobody v České republice i na Slovensku, iniciovanému Husovým sborem a Besedou Svatopluk Čech, byly přizvány i další krajanské spolky.

Poslechněte si článek:

Shromáždění, zahájené společným zpěvem české a slovenské hymny, pokračovalo pozdravem paní Kapustové za slovenské a pana Krňávka za české velvyslanectví ve Švýcarsku. Další krajané, mj. Majka Cron, Jana Bachman a Majka Krejčová, přispěli vzpomínkami na listopad 1989 a osvítili tyto události z různých stran. Peter Chour představil pohnuté dějiny českého Sokola v proměnách časů a režimů. Česká škola bez hranic přišla s živým dialogem dětí a jejich rodičů o tom, jak oni zažili tehdejší listopadové dny. Pokračování textu →

(ČB 12/2019) Jiří Černý je český hudební kritik, znalec rockové, folkové i popové hudby. Publikuje od začátku šedesátých let, se svými poslechovými pořady projel celou republiku. Obsáhlý rozhovor s ním vedl Jaroslav Riedel v knize //Kritik bez konzervatoře// (Galén, 2006), v níž je pár odstavců věnováno i jeho evangelickým kořenům.

Poslechněte si článek:

Co pro vás znamenalo vaše evangelictví?

Pamatuju se na to velmi živě. Patřili jsme do sboru na Vinohradech, kde byl farářem Bedřich Jerie. Náboženství nás učil farář Jan Bártek a profesor Josef Hájek. Kdyby to pro mě nebylo důležité, tak bych tam nechodil, nebylo to povinné. Naopak, když se k moci dostávali komunisti, z celých Vinohrad nás tam chodilo jen deset, patnáct. Tehdy se hodně dbalo na memorování, soutěžili jsme na čas, kdo rychleji vyjmenuje biblické knihy nebo kdo dřív najde pátý verš druhé kapitoly Ezechiele. Někteří si nosili větší Bible s tvrdšími listy, v nich se líp listovalo. Taky jsme se učili nazpaměť třeba: „Ovoce pak Ducha jestiť: Láska, radost, pokoj, tichost…“ Pokračování textu →