(ČB 3/2020) Jana Vondrová (*1989) vystudovala žurnalistiku a environmentální studia, nyní dálkově pokračuje v oboru Studia občanské společnosti. Po žurnalistických začátcích v brněnském Deníku Rovnost pracovala jako tisková mluvčí ČCE. Od roku 2018 má na starosti drobné dárce v neziskové organizaci Hnutí Duha.

Poslechněte si článek:

Jsme na prahu postního období. Co půst znamená pro tebe?

Půst jsem dřív brala jako něco, co prostě je, nepřemýšlela jsem moc nad tím, jak to naplnit nebo jaký je biblický význam toho pojmu. Teď se ale už delší čas zabývám tématem ochrany přírody, a tak mi víc a víc přichází na mysl umírněnost nebo střídmost v souvislosti právě s životním prostředím. A myslím, že to dnes podobně jako já vnímá hodně lidí. Vede to k tomu, že lidé začínají víc přemýšlet třeba o tom, v čem se mohou dobrovolně uskrovnit. Ne jenom v čase půstu, ale v životě vůbec. Pokračování textu →

(ČB 3/2020) Naše školní divadlo se stalo už podruhé součástí projektu „Inkluze a multikulturní výchova“. Letos jsme si zvolili příběh, který množstvím zážitků bohatě vystačil a ještě se stal základem pro naše divadelní představení. V roce 1873 jej formou dobrodružného románu napsal geniální spisovatel Jules Verne, který se na nás v divadle usmíval z medailonu nad jevištěm.

Poslechněte si článek:

Napínavý příběh Willyho Foga a jeho přátel si mnozí zamilovali díky španělskému kreslenému seriálu. Má strhující děj, mnoho výrazných a zajímavých postav, nechybí mu humor ani poselství k zamyšlení. Vypráví o přátelství, vzájemné pomoci, vytrvalosti, odvaze, o pomoci druhým. Je to vlastně pohádka a trochu i hrdinský epos, přenesený do prostředí viktoriánské Anglie, kde středověkého rytíře nahradil moderní gentleman. Pokračování textu →

(ČB 3/2020) Bouřlivá diskuse kolem obnovy mariánského sloupu na Staroměstském náměstí mimo jiné ukázala, že na poli ekumenismu stojí české církve stále před mnoha výzvami a nesnadnými úkoly – navzdory všemu potěšitelnému, co se v úsilí o vzájemné porozumění a sblížení doposud podařilo. Martin Vaňáč (1972), katolický historik a teolog, se ve spleti různých církví, denominací a duchovních tradic pohybuje jako ryba ve vodě. Palčivé ekumenické problémy jsme pro tentokrát ponechali stranou a zaměřili jsme se na to, jak se ekumenickým tématům věnuje Evangelická teologická fakulta, na níž Martin působí.

Poslechněte si článek:

Jak ses jako katolík na Evangelickou teologickou fakultu vůbec dostal?

Nejsem zdaleka jediný katolík, který na ETF působí. O svojí cestě na fakultu začnu trochu zeširoka. Ještě při studiu na matematickém gymnáziu jsem po roce 1989 navštěvoval kurz studia Bible u adventistů, což byla moje první ekumenická zkušenost. Jejich znalost Bible jsem ocenil, ale vadilo mi přílišné zdůrazňování jejich vlastních zvláštností (např. svěcení soboty) a kritika ostatních církví. Chodil jsem také na čtení a výklady Teologické sumy Tomáše Akvinského pod vedením legendárního Kazimíra Večerky, které se konaly na filozofické fakultě. Pokračování textu →

(ČB 3/2020) Dejvický sbor je v naší církvi považován za bohatý. Není to, na rozdíl od některých jiných pražských sborů, dáno ziskem z pronajímaných nemovitostí, ale přičinlivostí jeho členů. Ta se projevila již při budování nové modlitebny ve Wintrově ulici před více než 20 lety.

Poslechněte si článek:

Benefice pro Diakonii

Již zhruba 20 let však nemalé procento obětavosti nesměřuje na jen provoz sboru, případně celé církve, ale i na charitativní účely. Značnou zásluhu na tom má bývalý farář Petr Hudec se svým zápalem pro Diakonii. Prakticky hned po příchodu Hudcových do Dejvic jsme začali, zprvu nepříliš systematicky, s beneficí ve prospěch diakonické práce. Silným impulzem bylo také navázání stále trvajícího partnerského vztahu se střediskem Diakonie Stodůlky. Pokračování textu →