(ČB 5/2020) V našem seriálu článků jsme začali od obecnějších témat – od vize a od osobností, které ji ztělesňují a berou na sebe odpovědnost za její uskutečnění. Postupně se dostáváme k praktičtějším záležitostem. V dubnovém čísle jsme uvažovali, jak si vytvořit plán práce, určený k tomu, jak určitých konkrétních cílů dosáhnout. Dnes pokročíme ještě o kousek dál a budeme se věnovat otázce – jak na to? Co tedy bychom jako ČCE měli konkrétně udělat a jak?

Poslechněte si článek:

Myslím, že by se nám mohly hodit dva postupy: analytický způsob práce a inovace. Proto si o nich nejdříve promluvíme obecně a pak přistoupíme k tomu hlavnímu: jak na to v ČCE. Pokračování textu →

(ČB 5/2020) Vzpomínám si, jak se mi před lety, ještě na fakultě, jeden z kolegů svěřil: „Víš, asi nejsem moc zbožný…“ Považovala jsem to za ironický vtip. No jistě. Kdo je? Že je někdo „pobožný“, to jsem často slyšela se shovívavou přezíravostí. Jako by zbožnost byla jakási karikatura víry (lidová zbožnost, barokní zbožnost atd.). Až během toho rozhovoru mi tenkrát došlo, že to byl docela upřímný povzdech, že ke křesťanské víře zbožnost patří – jako soustředěnost ke zdrojům víry. A také, že se jí někdy může nedostávat.

Poslechněte si článek:

Tahle vzpomínka mi znovu přišla na mysl při jednom sborovém rozhovoru před pár měsíci. Zcela samozřejmě jsem mluvila o tom, že vyznání víry je také povzbuzení a pravidlo pro naši osobní zbožnost, ale reakce posluchačů na toto slovo znovu prozradila jisté spíše negativní nazírání. Pokračování textu →

(ČB 5/2020) Spolu s postupným vyhodnocováním sborových účetnictví je zpravidla v průběhu dubna možné postupně tvořit také celocírkevní finanční bilanci. Ta ukazuje, v jaké situaci se naše církev nachází, zda si dokážeme své faráře platit a zároveň financovat chod jednotlivých sborů i ústředí. Rozsáhlá vládní opatření ovšem v polovině března uzavřela kostely a v mnoha sborech ČCE tak znemožnila konat v řádných termínech letošní sborová shromáždění, spojená se schvalováním účetních závěrek. Příprava celocírkevní finanční bilance za rok 2019 se tím zbrzdila. V novém, přehlednějším formátu jsme tedy prozatím zpracovali alespoň data za rok 2018. A je to poměrně zajímavé čtení.

Poslechněte si článek:

V následujících letech se totiž začne znatelně projevovat přechod na plné samofinancování. Jde o klíčové období, v němž svobodu a s tím spojenou odpovědnost bereme do svých rukou. Zvykli jsme si, že stěžejní výdaje církve hradil stát a my jen „přispívali na sborové potřeby“. Nyní se nacházíme na cestě k zásadně důstojnějšímu stavu věcí, znamenajícímu, že církev bude hradit většinu svých výdajů z prostředků, pocházejících od vlastních členů a příznivců a z vlastního hospodaření, zatímco stát nebo jiné subjekty budou přispívat už jen na nějaké konkrétní účely. Zákon o majetkovém vyrovnání z roku 2012 dal tomuto přechodu pevný rámec a nový impulz. Pokračování textu →