(ČB 6/2020) V posledních dvou článcích jsme se věnovali praktickým záležitostem – cílům, plánování, systému práce. Teď je čas obrátit se k tématu jiného druhu, ale stěžejního významu: jak získat, motivovat a udržet lidi, kteří v církvi pracují. Není náhoda, že problém „vymírání farářů“ byl jeden z prvních, na který se soustředila práce strategické komise a konkrétní návrhy byly projednány a schváleny na synodu v r. 2018, tedy ještě dříve, než byl celý strategický plán dokončen.

Poslechněte si článek:

V církvi se občas setkáváme s názorem, že hlavní a postačující motivace pro farářské povolání je vlastní žitá víra a touha ji rozvíjet u jiných. Na ničem jiném by nemělo záležet – různé překážky a nevýhody (třeba nízký plat, neustálá pohotovost v jakoukoliv denní či noční dobu, složité podmínky zanikajících venkovských sborů) jsou jen užitečná zkouška, kterou se víra a osobní nasazení ještě posiluje. Zdálo by se tedy, že není co řešit. Pokračování textu →

(ČB 6/2020) Nezastupitelnou roli při Květnovém povstání českého lidu, a zejména při Pražském povstání, sehrál Český rozhlas. Bez něj by povstání nemohlo vzplanout tak rychle a v intenzitě, kterou potřebovalo. Německá strana si v té souvislosti uvědomovala stěžejní roli rozhlasu, a proto byla jeho budova intenzivně ostřelována německým dělostřelectvem i letectvem. V neděli 6. května večer ji těžce poškodilo vzdušné torpédo německého letounu. Vysílání se načas museli ujmout technici v provizorním studiu, zřízeném u strašnického vysílače, zatímco se připravovalo náhradní pracoviště v Husově sboru na Vinohradech. K aktérům přesunu vysílání do kostela patřil hlasatel Zdeněk Mančal. Coby věřící Církve československé husitské důvěrně znal prostředí vinohradského sboru, kde se již dříve účastnil domácího odbojového hnutí ve skupině „Družstva v prvním sledu“, které vydávalo a kolportovalo ilegální

Poslechněte si článek:

(ČB 6/2020) Možná vás překvapí, že většina studentů Evangelické teologické fakulty nestuduje teologický obor. Již řadu let se na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy totiž vyučuje obor, určený těm, kteří ve svém životě plánují působit v sociální oblasti. A nejvíc studentů se každoročně zapisuje právě na obor Pastorační a sociální práce. Co je na tomto studiu baví a v čem je sociální práce na ETF UK specifická? Na to jsme se zeptali vedoucí katedry sociální práce, docentky Evy Křížové.

Patří většina vašich studentů k těm, kteří již dopředu vědí, jakou profesi si zvolí, nebo to berou jako většina dnešních vysokoškoláků: „Uvidím, kam mě studium nasměruje, a až potom se rozhodnu“?

Poslechněte si článek:

To nemáme zjištěno, ale bude to asi směsice obojího. U přijímacího pohovoru se na motivaci ke studiu vždycky ptáme a většina studentů tvrdí, že vědí, co chtějí profesně dělat. Část studentů je z věřících rodin a naši školu si zřejmě vybírají programově. Ale my jsme otevřeni všem a u těch „dalších studentů“ si nejsem tak jista. Pokračování textu →

(ČB 6/2020) Českému bratru nabídl závěr své magisterské práce student teologie Alberto Rocchini. Domnívá se, že by čtenáře mohla zajímat. Nás také zaujalo, jak na to student s tak jiskrným italským jménem a dokonalou češtinou přišel. A tak jsme se dozvěděli něco z jeho životního příběhu a něco z jeho závěrečné práce. A o to se s vámi nyní chceme podělit.

Poslechněte si článek:

Já, Alberto Rocchini

Pocházím z Pavie, kde jsem studoval literaturu a dějepis. Během svého studijního pobytu v německé Mohuči jsem se nadchl pro reformaci a po návratu do Itálie jsem se přihlásil k Valdenské církvi. Tato malá církev (dnes má asi 50 000 členů po celé Itálii) se z původního alpského centra na pomezí Itálie a Francie mohla rozšířit po tolerančním ediktu piemontského krále Karla Alberta z roku 1848. Valdenská církev je pokračovatel středověkého hnutí, vedeného Petrem Valdesem z Lyonu. Pokračování textu →