(ČB 9/2016) I.  „V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a důvěře vaše vítězství.“ (Iz 30,15) Vystupuji po kamenných schodech a v malém výklenku s vitráží čtu tato slova v několika jazycích. V domě je ticho, ale ne prázdno. Potkávám dívku, kterou dobře znám. Neznám sice jméno, nikdy jsme spolu nemluvily, ale včera jsme se vedle sebe tiše modlily v kapli a za chvíli půjdeme stejným směrem do Kostela smíření k polední modlitbě. Stejnými slovy budeme zpívat „Pane, smiluj se“ a poslouchat evangelium. Zdravíme se jen úsměvem, tak jako se všemi spolubydlícími po celý týden. Všichni sdílíme jídlo, dům, zahradu, kapli – a celodenní ztišení. Z různých zemí a církví, beze slov, ale jsme jedno. Známe se. Kde se ta blízkost bere?

Poslechněte si článek:

(ČB 9/2016) Práci spirituála na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci jsem na základě pověření synodu začal vykonávat minulý školní rok. Věděl jsem, že to bude situace pro mě nová a těžká (jak už jsem pro ČB v minulých příspěvcích psal), proto jsem si jako první cíl vytkl vůbec se na konzervatoři udržet. Z tohoto hlediska hodnotím své počátky jako dobré.

Poslechněte si článek:

(ČB 9/2016) Úvodem malá jazyková „odbočka“ od hlavního tématu. Obětavost je jedním ze slov, která do „evangeličtiny“ přišla v obrozenecké době, pěkně se tam zabydlela a ne a ne se odebrat do historie jazyka. Tehdy vypovídala o radosti a vděčnosti (že nám bylo dáno a máme se dobře, sluší se něco málo oddělit, a tím i poděkovat dárci). Dnes, s ohlédnutím na dvacáté století, než o té radosti vypráví více o utrpení, krvi a slzách. Ale v „evangeličtině“ se drží stále obrozenců a říká, že bychom měli určitým způsobem radostně oddělovat z toho, co nám Hospodin dává. Ten určitý způsob spočívá v oddělování peněz, užitých poté na provoz sborů.

Poslechněte si článek:

(ČB 9/2016) Výrazný malíř Miroslav Rada se dožívá devadesáti let   V posledním díle seriálu o poválečné architektuře evangelických kostelů jsme navštívili kobyliský kostel, který vznikl jako první po dlouhé dvacetileté pauze v dobách uvolnění konce šedesátých let. Po srpnové okupaci pak ale nastalo období tzv. normalizace, další období, kdy se kostely nestavěly, a to až do sametové revoluce. Poněkud svobodněji mohlo docházet k úpravám interiérů. Připomeňme si proto výtvarníka Miroslava Radu, který od konce šedesátých let navrhl řadu kompletních úprav evangelických chrámů a modliteben nebo pro dané místo realizoval obraz s náboženskou tematikou. Rada se narodil v roce 1926 a letos v únoru oslavil devadesáté narozeniny.

Poslechněte si článek: